O kolik se oteplí ve 21.století?

16. 03. 2012 9:05:06
"Nemáme nejmenší tušení," říkají vědci. Když se zdvojnásobí hladiny CO2, oteplí se o 1,5°C nebo 4,4°C. Nebo méně. Nebo více. Nebo... Ehm. Jejda, to už je hodin.

(Obrázek vpravo: Scénář A1F1 milují Míša Mann, Rahmsdorf a ostatní autoři Kodaňské diagnózy. Podle tohoto scénáře jistá hladina CO2 znamená oteplení o 2,4°C až 6,4°C. Chtěli byste to přesněji? Máte smůlu. Zdroj)

Která strana tu přeceňuje své schopnosti?

V posledním článku Klimatologové klimatu stále nerozumějí jsem psal o tom, že někteří klimatologové přeceňují svou schopnost odhadnout, o kolik se oteplí, když se zdvojnásobí CO2.

Pan Metelka zareagoval článkem Klimaskeptický Dunning-Kruger, kde poukazuje na názor některých psychologů, že "lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují"(Wiki). S tím souhlasím, to přece byla podstata mého článku, ne? Jen bych pana Metelku pokáral, že když mu dojdou nápady, neměl by vydávat cizí myšlenky za vlastní. Spojení DK efektu s klimatologií je myšlenka Johna Cooka z článku The Dunning Kruger effect and the climate debate, 15. Feb. 2010.

Kompetentní odborníci si s pokorou uvědomují, jak mnoho se ještě máme co učit. Skromné přiznání omezených znalostí dnešní klimatologie je podstatou tzv. Kodaňské výzvy (Copenhagen Climate Challenge 2009), kterou podepsaly takové kapacity jako Roy Spencer (vynálezce satelitního měření globálních teplot), Doug Hoyt (autor konceptu Group Sunspot Number), William Gray (světová jednička v předpovědích hurikánů) či Petr Chýlek.

Naproti tomu lidé s nízkou kompetencí a nízkou odborností přeceňují svoji schopnost porozumění klimatickému systému. A když na tuto jejich neznalost někdo poukáže, propadají záchvatům zuřivosti. Například pan Metelka v článku Klimaskeptický Dunning-Kruger, kde mu vůbec poprvé selhaly nervy natolik, že z nadávky udělal přímo název článku.

A čím že jsem ho tak rozčílil?

Kremlík: „Odhady velikosti vlivu zdvojnásobení CO2 na teploty se v klimatickém panelu OSN (IPCC) pohybují v mlhavém rozmezí 1,5- 4,5°C. Rozpětí tří stupňů Celsia! To je jako předpověď typu, nebude-li pršet, nezmokneme.“

Pan Metelka však popírá, že by míra neznalosti v klimatologii byla tak velká.

Metelkova reakce: „Mohu dokonce sdělit panu Kremlíkovi, proč tomu tak je, když on sám to neví. Neznáme totiž budoucí koncentrace skleníkových plynů.... Rozhodující míra nejistoty pochází z nejistého vývoje koncentrací skleníkových plynů (tedy z rozdílů mezi jednotlivými emisními scénáři), nikoli z nejistoty samotných klimatických modelů.... Nebo snad pan Kremlík dokáže říci, jaké budou koncentrace skleníkových plynů v roce 2050, 2070, 2100?... Samotná nejistota modelů je menší než nejistota vývoje koncentrací skleníkových plynů.“

Po přečtení tohoto textu jsem zůstal několik vteřin nebo možná hodin sedět s ústy dokořán. Pan Metelka tímto výrokem odhalil, že jeho NEZNALOST elementárních základů klimatologie dosahuje neuvěřitelných rozměrů.

Ne, pane Metelko, mýlíte se. Rozhodující míra nejistoty pochází z toho, že neznáme míru "citlivosti klimatu", nikoli z toho, že nevíme, kolik uhlí spálí v Číně. Dovolte, abych to vysvětlil.

IPCC uvádí různé scénáře, jak rychle budou růst hladiny CO2, podle toho jak udatně budeme bojovat s uhlíkem. Jaký vliv to bude mít na teploty? To se odhaduje z různých klimatických modelů, které se o simulaci daného scénáře pokusily. Jenže tím to nekončí, jak si myslí pan Metelka.

Každý ten model počítá s jinou citlivostí klimatu (equilibrium climate sensitivity). V tom modely jasno nemají. Některý model vychází z názoru, že zdvojnásobí-li se koncentrace CO2 v atmosféře, oteplí se o 2,1°C, jiný předpokládá, že to bude oteplení o 4,4°C atd...

http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch8s8-6-2-3.html#table-8-2

O kolik se oteplí, když se zdvojnásobí koncentrace CO2 v atmosféře? Právě o této citlivosti klimatu je spor mezi skeptiky a alarmisty. Takže klimatolog Metelka se 6 let hádá s klimaskeptiky na webu a přitom ani netuší, o čem je spor? No pane jo.

Český zástupce IPCC by se měl seznámit se zprávami IPCC. První zpráva klimatického panelu z roku 1990 odhadovala citlivost klimatu na 1,5 až 4,5°C se střední hodnotou kolem 2,5°C. Tento odhad je dodnes asi nejznámější. „Výsledky modelů nedávají žádný důvod, proč měnit dříve přijaté rozpětí 1,5 až 4,5°C (US National Academy ol Sciences, 1979, Bolin et al, 1986)“

http://www.ipcc.ch/ipccreports/far/wg_I/ipcc_far_wg_I_chapter_05.pdf

To už alarmistům nestačí, tak to trochu připepřili. IPCC 2007: „Současná generace modelů uvádí rozsah citlivosti klimatu 2,1°C až 4,4°C“ (přičemž střední hodnota je 3,2°C)“ Ale stále nevylučují ani spodní hranici 1,5°C (Equilibrium climate sensitivity is very likely larger than 1.5°C). Nevylučují ani vyšší hodnoty než 4,4°C (For fundamental physical reasons, as well as data limitations, values substantially higher than 4.5°C still cannot be excluded...). Každý model předpokládá jinou citlivost klimatu, ale experti je prostě naházejí do jednoho hrnce, zprůměrují a doufají, že tím se data nějakým zázrakem zkvalitní.

http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch8s8-6-2-2.html

http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch10s10-es-1-mean-temperature.html

Akasofu_ipcc.jpg

Podle řady klima-skeptiků je skutečná míra citlivosti klimatu naopak nižší než 1,5°C. A pro klima budou rozhodující jiné faktory. Profesor Syun-Ichi Akasofu (International Arctic Research Center, Fairbanks) předpokládá, že klimatické oscilace (pacifický dekadální cyklus) budou i ve 21.století dále probíhat tak jako dosud. Zprávy IPCC jsou neúplné, protože takovýto scénář tam není uveden.

Syun-Ichi Akasofu. Two natural components of the recent climate change. The recovery from LIA. The Multidecadal oscilation.

Podobně jako Akasofu odhaduje budoucí vývoj teplot Nichola Scafetta, pracovník týmu satelitního měření sluneční aktivity (ACRIM).

Nicola Scafetta. Testing an astronomically-based decadal scale empiricla harmonic climate model versus the IPCC (2007) general circulation climate models. Journal of Atmospheric and Solar-Terrestrial Physics, (2011)

Světoví vědci tedy mají konsensus, že se oteplí o 1,5 až 4,4°C. Nebo více či méně. No vida. A konečně je jasno.

ALADINOVA KOUZELNÁ LAMPA

Čeští klimatologové nedávno vytvořili za 25 milionů scénář (PDF), jak se bude oteplovat v ČR dalších 100 roků. Pokud má pravdu pan Metelka, pak se tento scénář netýká našeho světa, ale nějakého paralelního vesmíru.

LM: "Klimatické scénáře neodpovídají na otázku „co se stane“, ale na otázku, co by se mohlo stát, pokud se budou koncentrace skleníkových plynů vyvíjet třeba podle emisního scénáře A1FI nebo naopak podle B1."

Autoři si hodí kostkou, z široké škály možností si náhodně zvolí jednu možnost. A na tomto předpokladu pak dlouhá léta budují rozsáhlou analýzu, co by bylo kdyby.

Zde si autoři vybrali SRES scénář A1B1, jak rychle budou růst emise, a čekají, že v roce 2100 bude 700 ppm. A jakou citlivost klimatu si zvolily modely použité pro spočítání teplotních dopadů tohoto scénáře? Můžete hádat. O tom se v publikované studii nedočteme ani slovo. Poslepu si vylosujeme dvě náhodna čísla - koncentraci CO2 a citlivost klimatu a výsledkem je... zase náhodné cislo. Je u toho losování alespoň notář?

Viz: Nejdražší česká studie oteplování stála 25 milionů

OMYL JASNOVIDCE HANUSSENA

Být klimatologem, tak bych se do scénářů tak nehrnul. Když jsou prognózy založené na náhodně zvolených a nepotvrzených předpokladech, nemůže to dopadnout dobře. Odstrašujícím případem je James Hansen z NASA a jeho předpo... scénáře z roku 1988. Přecenil citlivost klimatu a proto se očekávané oteplení nedostavilo. Přestože jeho kdyby-předpoklad (tempo růstu CO2 nejméně 1,5 ppm ročně dle scénáře A) se splnil. Chyba činí už cca 0,5°C.

(Černá čára ukazuje teplotní měření, které si dělá Hansen sám. A snaží se, aby naměřil co nejtepleji, aby mu jeho předpovědi "vyšly". Přesto se nedaří. Jiné týmy hlásí ještě menší oteplení. Třeba satelitní UAH či RSS nebo anglická CRU)

V článku "Global Climate Change" z roku 2006 James Hansen tvrdí, že reálné teploty sledují jeho střední scénář B (toto zastaralé tvrzení stále visí na Cookově webu Skepticalscience). Uznal, že citlivost klimatu 4,2°C ve scénáři A přehnal, tedy že klimaskeptici měli pravdu. Tvrdí, že scénář B má citlivost kolem 3°C a to je prý to pravé ořechové. Taktně pomlčel, scénář B počítal s nulovým meziročním růstem emisí CO2, což je scénář, který se rozhodně nevyplnil. Jestliže emise byly vyšší než čekal scénář B, nemělo být oteplení náhodou vyšší než scénář B?

Každopádně v roce 2012 už jsou teploty pod Hansenovým nejnižším scénářem C. To naznačuje, že citlivost klimatu je menší, než se myslelo. Přestože jeho scénáře/předpovědi nevyšly, Hansen dodnes odmítá uznat, že by někde udělal chybu. Jízlivá zuřivost s jakou reaguje proti kritikům svých chyb je legendární, stejně jako je tomu u Michaela Manna, autora hokejkového grafu.

(Najděte si Hansenův článek "Usufruct and the Gorilla", kde se vyjadřuje jako dlaždič. Někoho mi to připomíná)

Na Hansena a Manna skvěle pasuje slovníková definice: "The Dunning–Kruger effect is a cognitive bias in which the unskilled suffer from illusory superiority, mistakenly rating their ability much higher than average. This bias is attributed to a metacognitive inability of the unskilled to recognize their mistakes."

ZÁVĚREM

Špičkoví světoví vědci jako William Gray či Roy Spencer podepsaní pod Kodaňskou výzvou s pokorou přiznávají, že stále nevíme o klimatu tolik, kolik bychom potřebovali. Avšak "lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují". Někteří klimatologové odmítají uznat, že jejich porozumění klimatickému systému je velmi omezené. A urážejí se kdykoli je někdo na nedostatky upozorní. Zuří, láteří, nadávají, píší sprosté články, urážejí se, vztekají se. Vědec by však měl hledat především vědeckou pravdu, nestranně, objektivně. A neměl by nechat unášet emocemi.

=======================

Zkouším nové a přehlednější diskusní fórum k článkům na tomto blogu a na Klimaskeptik.cz. Jste srdečně zváni.

Výběr z diskuse k tomuto článku na http://klimaskeptik.uforum.eu/

Metelka: ...Jediné, co v tom modelu začnete měnit, je koncentrace skleníkových plynů. Nebo jen koncentrace CO2. Ten model na to NĚJAK zareaguje. Jak zareaguje, to není žádná vaše volba, to je důsledek toho, jaké a jak jsou tam zadány fyzikální nebo chemické zákony...

Kremlík: Jenže vám nestačí znát obecné přírodní zákony. Musíte také změřit různé veličiny. Naříklad když hodim z okna kámen, nestačí mi znát fyzikalni zakony obecně, ale potrebuji znát také jeho hmotnost, případně tvar. A změřit řadu věcí klimatologie zatím neumí. Neznáte ani vliv mraků! Proto je citlivost klimatu stále neznámá.

Metelka: Pan Kremlík prostě předpokládá, že do modelu JE TŘEBA PŘEDEM ZADAT hodnotu citlivosti klimatu... Současné modely (AOGCM) nejen že nepotřebují citlivost klimatu jako vstupní parametr, naopak citlivost klimatu je parametr, který je VÝSTUPEM z toho modelu. Vychází jako výsledek, ne že se do modelu předem zadává. To je také důvod, proč v té závěrečné zprávě z projektu ta hodnota uvedena není.

Kremlík: To jakou citlivost klimatu vám model vyplivne, to do modelu zadavate tim, jaké jednotlive parametry do modelu zadáte. Například jaký tam zadáte vliv oblačnosti (to se zatím neví, takže jen hádáte)... Ale to není důležité. Není podstatné, zda citlivost klimatu je vstup či výstup z modelu. Podstatné je, že klimatologie dle přiznání IPCC citlivost klimatu stále nezná!! Kdyz citlivost klimatu nezname, tak jakou citlivost si zvolili ve sve studii cesti klimatologove? A proc si zvolili zrovna tuhle a ne jinou? A proc ji neuvedli?

Metelka: Pro výpočty změn klimatu žádné předpoklady o jeho citlivosti nepotřebujeme.

Kremlík: Vy tvrdite, ze i kdyz nevite, o kolik se otepli, kdyz stoupnou hladiny CO2, tak navzdory tomu vite, o kolik se otepli kdyz stoupnou hladiny CO2? To neni protimluv?

www.klimaskeptik.cz

Autor: Vítězslav Kremlík | pátek 16.3.2012 9:05 | karma článku: 30.16 | přečteno: 1714x

Další články blogera

Vítězslav Kremlík

Zničí klimatická změna světovou ekonomiku?

I při oteplení o 2°C bude za sto let svět 11x bohatší než dnes.Proč tedy vzdělaná střední třída v průmyslově vyspělých zemích v posledních letech propadla víře, že lidstvo čeká vyhynutí?

13.8.2019 v 10:27 | Karma článku: 19.84 | Přečteno: 572 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Grónsko přišlo o 11 miliard tun ledu? No a?

Grónsko přišlo za jediný den o 11 miliard tun ledu. Může za to porucha klimatu známa také jako „léto“. Bude-li klimatická krize pokračovat tímto tempem, Grónsko ztratí za 12 let polovinu ledového příkrovu. Totiž za 12 500 let.

12.8.2019 v 9:56 | Karma článku: 39.18 | Přečteno: 2719 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Zjevení Svaté Gréty aneb Dětská křížová výprava s.r.o.

Nejprve křehké dívce přivodili duševní poruchu tím, že ji v útlém dětství vystavili apokalyptickému brainwashingu jako v nějaké sektě. A pak ji klimatická mafie využila k získávání investic na zelený byznys.

5.8.2019 v 9:58 | Karma článku: 43.88 | Přečteno: 5748 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Vedro v Paříži: Srovnání 1947 a 2019

25.7.2019 v Paříži padla rekordní teplota 42,6°C. Čímž byl po desítkách let konečně pokořen rekord z horkého roku 1947. Bez kontextu taková informace ale může být zavádějící.

2.8.2019 v 9:41 | Karma článku: 34.10 | Přečteno: 1413 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Jiří Houfek

Klimatický panel OSN zachvátila panika! Divíte se?

Podle "vědců" spolupracujících s OSN nám hrozí hlad, protože v důsledku zvýšené koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře klesne obsah důležitých živin v hlavních plodinách. Překroutit se dá cokoliv.

24.8.2019 v 8:20 | Karma článku: 36.10 | Přečteno: 1186 | Diskuse

Jaroslav Jirát

České lesy – plíce Země

Vlna kritiky z Evropy se snesla na brazilského prezidenta Bonsonara kvůli jeho rozhodnutí povolit těžbu v amazonských pralesích. Kampaň zesílila, když vypukly rozsáhlé požáry. Snad kvůli odlesňování,

23.8.2019 v 10:37 | Karma článku: 18.46 | Přečteno: 342 | Diskuse

Lumír Vitha

Co se děje na poli - Hraboši zabíjejí!

Toto povídání jsem už měl hotové, ale nález dvou otrávených čápů mě přiměl do něj ještě sáhnout. Vždy se snažím odfiltrovat svůj názor, ale dnes chci říci, že za hraboše si mohou zemědělci sami a použití jedu hraničí se zločinem.

23.8.2019 v 6:30 | Karma článku: 23.96 | Přečteno: 559 | Diskuse

Petr Havelka

Druhý díl seriálu - Jak splnit evropské recyklační cíle

Do recyklace máme dle závazné směrnice přesunout za 15 let více než 1,43 milionů tun komunálních odpadů. EU chce odpady třídit a co nejvíce je recyklovat jako druhotné suroviny, aby nemusely končit na skládkách a ve spalovnách.

22.8.2019 v 12:42 | Karma článku: 8.86 | Přečteno: 738 | Diskuse

Martin Mařák

Nespadla ta Greta do moře?

By ji pak museli ekologisté nabalzamovat a vycpat slámou jako Rusové Lenina, no a pak vystavit někde v nějakém zeleném mauzoleu na Zeleném náměstí kdesi, nebo co, což si určitě nezaslouží.

21.8.2019 v 7:51 | Karma článku: 21.85 | Přečteno: 824 | Diskuse
Počet článků 380 Celková karma 33.34 Průměrná čtenost 2751

Tento blog byl oceněn v anketě "Bloger roku 2011". Autor je překladatel a vzděláním historik. Účastnil se klimatické konference v Kodani. Po aféře Climategate založil web www.klimaskeptik.cz. V roce 2019 vydal knihu OBCHODNÍCI SE STRACHEM (Dokořán).

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz