Bert Bolin: Kmotr globálního oteplování

31. 08. 2011 10:00:27
Co má společného první šéf IPCC a Erich von Däniken? Byl Bert Bolin lepší vědec než železničář Pachauri? Víte, že ze 400 stran Bolinovy První zprávy byly Slunci věnovány jen 3 stránky?

bert-bolin.jpg

(Bert Bolin – čti „bulín“)

V diskusi pod svým článkem „IPCC – jak dál?“ pan Metelka píše: „První dva šéfové IPCC byli klimatologové. Bert Bolin (do roku 1997) a Robert Watson (1997-2002)... Co je teď potřeba je vrátit IPCC do toho stylu, jak pracoval za prvních dvou šéfů.“

Tak to prosím raději ne.

Pan odpůrce si staré časy trochu idealizuje. O dějinách klimatologie toho očividně moc neví. Byl to přece Robert Watson, za jehož šéfování IPCC hokejkovým grafem přepsala dějiny. Ve srovnání s tím je Mr Bollywood jen slabý odvar. A Bolin?

PAN BOLIN JEDE DO WASHINGTONU

Bolinův oslavný nekrolog v Guardianu píše že vstoupil do debaty o klimatických změnách v roce 1959. Tehdy v květnu jel do Washingtonu, aby "varoval Akademii, že 25% zvýšení CO2 v atmosféře by do konce století mohlo mít vážné následky pro teplotu planety.“

Hagiografie tohoto světce se už ale jaksi nezmiňuje o jedné drobnosti. Totiž že prakticky nic z této přednášky nebyla pravda!

Na té konferenci si Bolin vymýšlel: „Oxid uhličitý zřejmě způsobil za posledních 50 let oteplení o dva až tři stupně Fahrenheita.“ (Carbon dioxide is believed the cause for earth’s suspected warming trend of two to three degrees Fahrenheit in the last 50 years) (zdroj: McLean na str. 123 uvádí fotokopii článku z Science News Letters, 9. května 1959)

To ale není pravda.

  • Podle AR4, WG1, FAQ 3.1 se v první půli 20.století oteplilo asi o třetinu stupně Celsia. To není ani jeden stupeň Fahrenheita. Bolin jako správný otec alarmismu se svými 2 – 3°F alarmisticky přehání. Ale ne o moc. Jen o 200 – 300 procent.
  • Podle AR4, WG1, FAQ 9.2 obrázek 1 oteplení první půle 20.století lze vysvětlit přirozeně.
  • Tedy ani dnešní alarmisté si nedovolí přehánět tak jako Bolin.

Jak symbolické - uhlíkový alarmismus byl odstartován přednáškou, z níž skoro nic není pravda.

forcings.jpg

(V roce 2007 IPCC Bolinovi odporuje a říká, že oteplení první půle 20 století se dá vysvětlit přirozeně. Podařilo se jim ale alespoň vynalézt přirozeně nevysvětlitelné oteplení v druhé půli století. Když se chce, všechno jde).

Jednu věc měl správně, hladiny CO2 do konce století opravdu narostou/narostly asi o třetinu (vůči preindustriální éře). To bych uměl taky. Prostě vezmete poslední část naměřené křivky a pomocí pastelky a pravítka ji protáhnete trochu dál. Říká se tomu extrapolace.

OCCAMOVA BŘITVA

Průkopnickým počinem byla následující studie, ze které ve své washintonské přednášce vycházel. Tento "enfant terrible" klimatologie se tu odvážně pustil do boje proti samotným základům vědecké metody.

Bolin, Bert, and Erik Eriksson (1959). "Changes in the Carbon Dioxide Content of the Atmosphere and Sea Due to Fossil Fuel Combustion." In The Atmosphere and the Sea in Motion, edited by Bert Bolin, pp. 130-42. New York: Rockefeller Institute Press. http://pale.nsdl.org/cac/global_warming/Bolin_Eriksson_1958.pdf

To je ještě z doby před Keelingovou křivkou. Na havajské Mauna Loa začalo soustavné sledování CO2 v atmosféře až od roku 1958. Bolin přesto pozoroval od 19.století jistý nárůst CO2 a tvrdil, že by za to mohlo být zodpovědné spalování fosilních paliv.

Jenže, jak bylo řečeno, i alarmisté z IPCC dnes přiznávají, že oteplení první půle 20.století se dá vysvětit přirozeně. Jak je možné, že si toho Bolin nevšiml? Je to tím, že se tou možností VŮBEC NEZABÝVAL.

Bolin asi v životě neslyšel o Occamově břitvě. To je základní princip vědy – jde-li něco vysvětlit postaru a přirozeně, není důvod vymýšlet vysvětlení nová a nepřirozená. On se ale ani nepokusil pozorovaný nárůst teplot/CO2 vysvětlit přirozeně. Kdyby Bolinův článek Occam četl, asi by se v zoufalství podřezal vlastní břitvou.

BOLIN A DÄNIKEN

Nabízí se srovnání Bolina s Erichem von Dänikenem.

Oba ignorují Occamovu břitvu. Švýcarský hoteliér Däniken si lámal hlavu, jak někdo mohl ve starověku dělat stavby z tak obrovských kamenů (např. terasa v Baalbeku). Ve své knize "Vzpomínky na budoucnost "(1968) navrhl možnost, že by se to třeba dalo vysvětlit technickou pomocí mimozemšťanů. Ani si nepoložil otázku, zda pro to neexistuje přirozené vysvětlení! Myslím, že to bylo v antidänikenovské knize autorů Kukala a Maliny, kde si z nedodržování Occamovy břitvy dělali srandu. Takhle bychom totiž mohli vymýšlet kuriózní vysvětleni pro zcela běžné jevy. Například, proč je v mé koupelně ručník? Kde se tam vzal? Jaká záhadná síla ho pověsila na věšák? Proč mi došla zubní pasta? Přišel nějaký mimozemšťan a vypotřeboval mi ji?

Oba autoři dokázali z původně suché disciplíny (astronomie, klimatologie) udělat něco vzrušujícího. Dänikenovy ideje inspirovaly Hollywood. Kultovní sci-fi seriál Hvězdná brána pojednává o tom, že (nejen) egyptský bůh Ré byl mimozemšťan. I Bolinovo sci-fi bylo zfilmováno. Viz třeba Emmerichův „Den poté“ (The Day After Tomorrow) o katastrofální změně klimatu.

daniken.jpg

Oba autoři vycházeli z "modelů". Jak upozornil Michael Crichton, předobrazem klimatologických modelů byla Drakeova rovnice z Greenbanku (1960), která spočítala, kolik je ve vesmíru inteligentních civilizací. Rovnice složená ze samých neznámých a přesto má na konci exaktní číslo! To cosi připomíná, že?

Oba autoři dokáží míru nejistoty vyjadřovat květnatým jazykem, aby zakryli absenci důkazů. Všimněte si, že vágní jazyk používaný v IPCC se dá stejně tak použít pro Dänikenovu hypotézu: " Je vysoce pravděpodobné /very likely/, že je to možné. Je to „KONSISTENTNÍ s modely“ neb popis bohů v mýtech odpovídá tomu, co bychom očekávali u popisu mimozemšťanů. Hromadí se důkazy. Nový výzkum naznačuje... Stále více odborníků se přiklání k této možnosti. Bylo by nezodpovědné nevarovat, že je to možné. A ač stále existují některé nejistoty - uncertainties, přesto není pochyb."

Skutečný vědec míru nejistoty nezakrývá, prostě řekne "nevím, zeptejte se, až to zjistíme".

Nakonec se cesty obou hnutí protnuly, dítko se vrací tam, odkud vyšlo. OSN zakládá dänikenovské instituce pro bohy ve skafandrech, asi se rozhodla využít osvědčenou metodiku IPCC v dalším panelu. ET se vrací domů.

Viz "Mezivládní panel OSN pro boj s mimozemšťany"

JAK VZNIKL UNEP

O Václavu Klausovi se žertem říká, že má poradce, aby měl komu radit. Tento bonmot obsahuje jednu hlubokou pravdu – politik si poradce vybírá podle toho, zda sdílejí jeho názory. Takže se zamyslete, proč politici alarmistu Bolina dosadili do tolika vlivných funkcí? Protože byl ochoten říkat, co chtěli slyšet.

Švédský premiér Olof Palme udělal alarmistu Bolina svým poradcem. Ano, to je ten Palme, který byl v roce 1986 zabit atentátníkem. Počátkem 70.let Palme prosazoval jádro a tak mu nijak nevadilo démonizovat fosilní paliva. Vlažný vztah Švédska k fosilním palivům měl jistě také co do činění s tím, že Švédsko prakticky žádné vlastní zásoby fosilních paliv nemá!

Viz: Dean Abrahamson et al. Sweden Debates its Peaceful Atom. In: Bulletin of the Atomic Scientists. Listopad 1979 (Google Books)

Bolin a Palme byli navíc spolužáci, chodili spolu hrát tenis, chodili spolu do sauny. Právě v této dusné skleníkové atmosféře prý upekli nápad nabídnout Stockholm jako místo pro první ekologickou konferenci OSN v roce 1972. Schůzi předsedal Maurice Strong a vyplynulo z ní rozhodnutí založit ekologický program OSN (tzv. UNEP). Do čela UNEP usedl Strong a když generaci později UNEP zakládala klimatický panel, do čela posadili... Bolina. Svět je malý, že?

O vztahu Bolina a Palmeho píše John McLean ve svém auditu IPCC „We have been conned“. A také Nils-Axel Mörner ve své knize „The Greatest Lie Ever Told“ (str. 1 – Wiki). Mörner by měl mít informace z první ruky, je Švéd a sám vyučoval na téže universitě ve Stockholmu.

Pokud znáte Palmeho jako odpůrce jaderné energie, to není rozpor. Koncem 70.let totiž obrátil kabát. Soc-dem ve Švédsku vláda 44 let a vybudovala legendární sociální stát. Idyla skončila ve volbách 1976. Tehdy je porazila opoziční koalice vedená Throrbjörnem Fälldinem (tamější zelení: Center Party). Fälldin vyhrál volby díky démonizaci soc-dem jaderného programu. Po nehodě americké elektrárny v Three Mile Islandu 1979 švédští sociální demokraté podporu jádra opustili sami.

JAK VZNIKALA IPCC

Bolinův uhlíkový apokalyptismus se lidem z OSN náramně hodil. Nezapomínejte, že první šéf UNEP, pan Maurice Strong je také guru apokalyptické sekty v Crestone v Coloradu (viz). Snadno tedy našli společnou řeč. UNEP (Strongův nástupce apokalyptik Tolba) vybrala Bolina, aby předsedal workshopu v rakouském Villachu v roce 1985, kde padlo rozhodnutí založit klimatický panel.

Bolin, B., B.R. Doos, J. Juger and R.A. Warrick (eds) 1986. The Greenhouse Effect, Climate Change and Ecosystems. http://www.icsu-scope.org/downloadpubs/scope29/statement.html

Bolin dokázal vyprodukovat apokalyptickou vizi, jakou si zákazník přál. V prohlášení z Villachu se věštilo, že k zdvojnásobení hladin CO2 vůči preindustriální úrovni dojde už ve 30.letech 21.století! To je prakticky zítra. Výsledné oteplení bylo odhadnuto na 1,5-4,5°C. Tahle věštba už vám hoši asi nevyjde. Vezmeme-li tu horní hranici odhadu, bude to chyba přes 3°C za půl století - to bude světový rekord.

(If present trends continue, the combined concentrations of atmospheric CO2 and other greenhouse gases would be radiatively equivalent to a doubling of CO2 from pre-industrial levels possibly as early as the 2030's.)

Hlavním poselstvím Villachu bylo: chceme prachy. „Vlády a financující agentury by měly zvýšit podporu výzkumu a zaměřit své úsilí na klíčové nevyřešené otázky ohledně skleníkových plynů a klimatické změny.“ Také doporučili, aby UNEP a WMO zřídily „malou pracovní skupinu pro skleníkové plyny.“ Z toho se vyvine IPCC.

RECENZE PRVNÍ ZPRÁVY IPCC

Čtvrtou zprávu IPCC prolezlou chybami řídil železničář, ropný magnát Pachauri. Myslíte, že První zpráva, kterou řídil renomovaný klimatolog Bolin, byla lepší? Kdepak. Byl to totiž právě Bolin kdo vtiskl IPCC svou osvěžující metodu uvažování. A hle, ze suché vědy se stal hotový jarmark.

Bolin: „Existují některé klíčové body, kde existuje mnoho nejistoty. Například, jak moc se klima změnilo za posledních 100 až 150 let. Jak moc k této změně přispěla lidská činnost?... Navzdory nejistotám není pochyb o úloze lidského vlivu a o jeho potenciálu způsobit takové změny.“ (Bolinův proslov v červnu 1989 na druhé schůzi IPCC v Nairobi, viz McLean, str 15).

Čili nevíme nic, ale přesto jsme si jisti. Nádhera. Opravdu znamenitá ukázka kritického myšlení a vědeckého skepticismu. Cogito ergo dubito...

V kapitole 2 se píše o různých radiačních vlivech (radiative forcing). Jako jeden z nich je uvedeno Slunce. Hádejte kolik stran je Slunci věnováno? Tři stránky. Všehovšudy tři. Ze čtyř set stránek tři.

Po přirozeném vysvětlení klimatických změn se zjevně moc nepídili. Nezdá se vám to trochu odfláknuté?

Konstatuje se tam, že sluneční činnost ve 20.století sice vzrostla, ale protože neznáme přesné mechanismy působení Slunce na klima, nebudeme se Sluncem zabývat. Protože když neznáme fyzikální mechanismus, nemáme jak to nacpat do počítačových modelů.

Chápete, jak je to absurdní? Je to jako by fyzici řekli: Podstatě gravitačních sil dosud plně nerozumíme, protože hypotetickou částici „graviton“ zatím nikdo neobjevil. A tak se budeme snažit pád jablka ze stromu vysvětlit nějak jinak než gravitací.

lean.jpg

(FAR, Obr. 2.5. IPCC sama píše „Tento graf ukazuje, že změny v letech 1980 a 1986 byly pravděpodobně největší za uplynulé století.“ A konstatuje, že sluneční aktivita vykazuje cca 90 letý Gleissbergův cyklus. Přesto dospívají k závěru, že za naše oteplení Slunce nemůže. Chápete to?)

IPCC tu píše o korelacích mezi sluneční aktivitou a malými dobami ledovými, že „Wigley a Kelly (1990) shledali tyto korelace za posledních 10 000 let statisticky významné, ale zdaleka ne přesvědčivé. (far from convincing).“

A je to. Diskuse skončila. Slunce, které řídilo pozemské klima po miliardy let, IPCC odbude mlhavým žblebtem, že nějakému Wigleyovi prý to nepřipadá dost přesvědčivé. A to stačí.

O cca 200 let dlouhém Suessově cyklu ani zmínka. O Halštatském cyklu ani zmínka. O Bondově cyklu ani zmínka. O vlivu Slunce na klima byste se toho více dozvěděli i z obalu od polévky z pytlíku.

Hlavním autorem kapitoly je zjevně Tom Wigley a neustále tu cituje sám sebe (asi pětkrát na dvou stránkách). Opravdu nezaujaté hodnocení odborné světové literatury, jen co je pravda. Wigley ani není odborník na Slunce, není to solární astronom. Co se do této kapitoly tedy vůbec motá? Kdo ho sem posadil?

Wigley.jpg

(Tom Wigley, ředitel CRU 1978-1993)

Wigley byl tehdejší šéf CRU. Tehdy ale ještě nebyly e-maily, takže Climaregate e-maily začínají až polovinou 90.let. Škoda. Mohli jsme se dozvědět i pikantnosti z pozadí přípravy První zprávy.

Zmiňuje se tu klimaskeptická analýza od Marshall Institute (ed. Fred Seitz, bývalý předseda Americké akademie věd), ale jen aby Wigley své odpůrce mohl poplivat. Kdyby IPCC zprávu psal Seitz, zaručuji vám, že by zněla opačně. „Prozkoumali jsme tvrzení Wigleyova ale shledali jsme je nepřesvědčivá.“

IPCC si tedy vybere jednu stranu sporu, která se jim hodí a z této strany udělá soudce, který má spor „nestranně“ rozhodnout. Tato osvědčená metoda, kterou jsme pak viděli mnohokrát (Michael Mann, Judith Lean, Sven Teske, Nakičenovič...), se traduje už od dob První zprávy IPCC. Jenže tehdy nebyl internet, tak se to dalo snáze ututlat.

THOUGHTCRIME – ZAKÁZANÉ MYŠLENKY

Když dánský vědec Henrik Svensmark zveřejnil v půli 90. let hypotézu, že za oteplování může nikoli člověk, ale Slunce tím, že moduluje kosmické záření a oblačnost, Bolin to odmítl jako “vědecky extrémně naivní a nezodpovědné.” Mluví takhle vědec?

Jak uvádí Svensmarkův spolupracovník Calder na svém blogu, Svensmark to komentoval v rozhovoru pro magazín Discover v roce 2007 (viz):

Reportér: V roce 1996 jste přišel s názorem, že změny sluneční aktivity mohou vysvětlit většinu či veškerý vzestup pozemských teplot. Tehdejší předseda IPCC tehdy označil vaše názory za “extrémně naivní a nezodpovědné”. Jak jste reagoval?

Svensmark: Byl jsem jako opařený. Pamatuji si, jak mne šokovalo, kolik lidí si myslí, že co dělám je špatná věc. Nemohl jsem to pochopit. Když jste fyzik, jste vychovávaný k tomu, že narazíte-li na věc, která se nedá vysvětlit, něco co nesedí, pocítíte vzrušení z objevování neznáma. A pokud je tu možnost, že byste pro to mohli najít vysvětlení, čekáte, že vás všichni budou vybízet, abyste tu stopu sledoval. Jenže tady byla opačná reakce. Jako by mi lidé říkali “Tohle jste neměl dělat.” Připadlo mi to tehdy divné. Od té doby je to tak více méně pořád.

BOLINŮV PŘÍSPĚVEK K BOJI ZA SVĚTOVÝ MÍR

Bert Bolin v roce 2007 nemohl osobně převzít Nobelovu cenu míru za globální oblbování, protože už byl nemocen. Příštího roku zemřel. Je to škoda, protože jestli si někdo zaslouží hlavní ocenění za to, čím se klimatologie stala, tak je to Bolin.

======================

Srovnejte také , jak se na Bolina hodí definice pseudovědce podle Karla Poppera. Viz článek "Sisyfos: Co říká Popper o klimatickém alarmismu".

Více na www.klimaskeptik.cz

Komentáře pište na http://www.klimaskeptik.cz/diskuse/nase-forum

Autor: Vítězslav Kremlík | středa 31.8.2011 10:00 | karma článku: 27.09 | přečteno: 1587x

Další články blogera

Vítězslav Kremlík

Automobilky a řidiči, Brusel s vámi pěkně zatočí

Ambiciozní plán EU, který ohrozí automobilový průmysl a bude stát miliardy, sníží globální emise o... neuvěřitelných a obrovských... necelé 1 procento.

21.5.2019 v 11:07 | Karma článku: 35.06 | Přečteno: 1219 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Rozhovor s klimatickým věštcem Frau Merkel v Respektu

Časopis Respekt koncem dubna 2019 zveřejnil rozsáhlý rozhovor s německým klimatologem Hansem Joachimem Schellnhuberem. Článek má v titulku temné proroctví.

29.4.2019 v 9:48 | Karma článku: 39.44 | Přečteno: 1650 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Jak manipuluje web Manipulatori.cz

Web Manipulatori.cz se prý snaží vyvracet fámy a dezinformace, což by byl sympatický cíl. Bohužel za webem zjevně stojí lidé, kteří neumí moc pracovat s informacemi.

27.3.2019 v 10:50 | Karma článku: 33.34 | Přečteno: 1301 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Panika kolem Černobylu ublížila lidem více než radiace

Počet obětí byl mnohem nižší, než si veřejnost myslí. Navzdory zprávě OSN však lidé stále věří děsivým hoaxům ve stylu Akta X.

12.3.2019 v 11:33 | Karma článku: 31.89 | Přečteno: 1479 | Diskuse

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Vladimír Zeman

Tenhle způsob léta .......

Tak léto ještě nemáme, ale předpověď do poloviny června je docela deštivá, přijde Medard a jeho kápě, tak to je hotová katastrofa. No a pak do "Svatého ducha nesvlíkej kožucha a po svatém duchu zůstaň zas v kožuchu".

23.5.2019 v 8:45 | Karma článku: 12.89 | Přečteno: 259 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Automobilky a řidiči, Brusel s vámi pěkně zatočí

Ambiciozní plán EU, který ohrozí automobilový průmysl a bude stát miliardy, sníží globální emise o... neuvěřitelných a obrovských... necelé 1 procento.

21.5.2019 v 11:07 | Karma článku: 35.06 | Přečteno: 1219 | Diskuse

Alexandra Dítětová

Pozor na šílenost jménem bioplasty

Ministerstvo životního prostředí v rámci kampaně #dostbyloplastu za omezení jednorázových plastů vyzvalo firmy i jednotlivce, aby ve snaze snížit spotřebu jednorázových plastů nenahrazovali konvenční plasty tzv. bioplasty.

20.5.2019 v 20:00 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 525 | Diskuse

Vladimír Vlk

Čím svítit a topit, když nezaprší?

Víte, že máme téměř 80x větší spotřebu elektrické energie ve srovnání s prvním rokem existence naší republiky? To, co naši předci „prosvítili“ za den, protočíme v průmyslu a domácnostech od snídaně do oběda.

20.5.2019 v 14:19 | Karma článku: 12.71 | Přečteno: 287 |

Stisk Studentský deník

Komentář: Za sucho si můžeme sami, aneb když je člověk špatný hospodář

Jaro ještě ani pořádně nezačalo a Česko už sužuje sucho, chytají se zemědělci za hlavy. Ačkoliv byly poslední týdny zdánlivě deštivé, přírodě to neuleví tak, jak bychom očekávali.

20.5.2019 v 11:12 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 546 | Diskuse
Počet článků 375 Celková karma 35.95 Průměrná čtenost 2743

Tento blog byl oceněn v anketě "Bloger roku 2011". Autor je překladatel a vzděláním historik. Zajímá se o vliv klimatických změn na lidské dějiny. Účastnil se klimatické konference v Kodani. Po aféře Climategate založil web www.klimaskeptik.cz

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz