Pondělí 25. ledna 2021, svátek má Miloš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 25. ledna 2021 Miloš

Díky oteplování přibylo... totiž ubylo povodní

28. 08. 2010 8:52:28
Nežli řekněte „takovéhle povodně nejsou normální, s klimatem se muselo něco strašného stát, toto nikdá nebývalo“, je třeba prozkoumat historické záznamy.

Podívejme se na to kritickým okem. Během 20. století sluneční aktivita výrazně stoupla a na Zemi se globálně oteplilo asi o půl stupně Celsia. Rovněž stoupla celková oblačnost (viz). Jaký to mělo vliv na povodně v České republice?


STŘEDNÍ EVROPA: ODRA, LABE
Manfred Mudelsee et al. No upward trends in the occurrence of extreme floods in central Europe. Nature 425, p. 166-169. 11. září 2003:
„Na Odře a Labi pozorujeme za posledních 80-150 let pokles v zimních povodních. Letní povodně nevykazují žádný trend.“


POVODNĚ V BRNĚ

Generel odvodnění města Brna: Historické a současné povodně v Brně.

Nejstarší povodeň v Brně je doložena již k roku 1257 (viz Continuatio Lambacensis): „Náhle vznikla obrovská povodeň z průtrže mračen u města Brna na Moravě, šest mil země se stromy a staveními bylo zničeno, a co je politováníhodnější, přes tisíc osob zahynulo.“

A to bylo prosím dávno před tím, než jsme začali spalovat ropu a uhlí. Přesto i tehdy byly povodně. Opravdu.

povodně

POVODNĚ V PRAZE

Rudolf Brázdil. Meteorologické extrémy a povodně v České republice – Přirozený trend nebo následek globálního oteplování?

„Za jisté kalendářní analogony katastrofální srpnové povodně roku 2002 lze považovat velké historické povodně ze srpna 1501 a srpna 1598... Napříkad v Praze voda vystoupila 2 lokte (tj. asi 1,2 m) nad Bradáče a sahala k prahu kostela sv. Jiljí, dále ke kostelu sv. Mikuláše a zatopila Staré Město. Mnoho vesnic bylo zaplaveno také na Litoměřicku, analogicky jako v srpnu 2002. Tato povodeň měla podle Starých letopisů českých postihnout vedle Čech i Moravu, Německo a Uhry. Jen o něco menší povodeň (1 a půl lokte nad Bradáčem, tj. asi 0,9 m) nastala v Praze po dvoudenních vydatných deštích a protržení rybníků také 17. srpna 1598, přičemž došlo opět i k rozvodnění Labe. V tomto roce se jednalo již o druhou povodeň, následující po velké březnové povodni z tání sněhu (viz také Munzar, 1998).

Počet povodní klesal od období 1851-1900 (47 v Praze, 36 v Děčíně) přes léta 1901-1950 (26 resp. 21) k padesátiletí 1951-2000 (14 resp. 16) (tab. 3) (Kakos 2001).... V Praze se tedy počet povodní zmenšil 3,4krát, v Děčíně 2,3krát. Celkovému vzestupu teploty vzduchu tak odpovídá na těchto tocích výrazný pokles počtu povodní. Ten souvisí zejména s výraznějším úbytkem povodní zimního typu, který byl způsoben hlavně teplejšími zimami a tím menšími zásobami vody ve sněhové pokrývce, popř. i pozdějšími nástupy období trvalejších mrazů s převažujícím sněžením. Např. dříve časté únorové povodně se ve 2. polovině 20. století dokonce vůbec nevyskytly, stejně jako povodně dubnové.“

graf

Graf povodní v Praze na Vltavě: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr_02/D7.htm


POVODNĚ 1997

Vyhodnocení povodňové situace v červenci 1997 (ČHMÚ 1998).
„Vezme-li se v úvahu celá ČR, zůstává ještě jako větší březnová povodeň roku 1845, která převyšuje ostatní povodně evidované v profilu Děčín na Labi za poslední dvě století. Za nejničivější svou náhlostí a počtem lidských obětí v novodobé historii se však stále považuje známá blesková povodeň v květnu 1872 po extrémních bouřkových průtržích mračen, které postihly zejména dolní tok Berounky a její přítoky. Podrobněji [Strachota et al., 1998].“
Zde najdete hodnocení dalších povodní posledních 15 let.

ŠPANĚLSKO A OCEÁNSKÉ CYKLY

F.S. Rodrigo et al. A reconstruction of the winter North Atlantic Oscillation index back to A.D. 1501 using documentary data in southern Spain. JOURNAL OF GEOPHYSICAL RESEARCH, VOL. 106, NO. D14, JULY 27, 2001.

„Pozitivní teplotní anomálie v poslední době v západní Evropě a sušší zimy v poslední době v jižní Evropě a Středomoří byly silně závislé na vytrvalé a výrazně silné pozitivní fázi Severoatlantické oscilace (NAO) od počátku 80. let“

O tom jsem vlastně psal už v článku Tichý oceán promluvil.

Jinak řečeno, teploty i povodně zřejmě kolísají podle pravidelných oceánských cyklů. V 70.-90. letech jsme byli v oteplovací fázi a té odpovídají slabší povodně.

Španělsko povodně


(Srážkové anomálie ve Španělsku)


DĚČÍN

Zdenka Špiková. Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let. Diplomová práce, Universita Palackého 2009.

tabulka


Pokud se chcete pobavit, doporučuji přečíst kapitolku o údajném „zvyšování extrémního počasí“, jak ji vypráví Čtvrtá zpráva IPCC 2007 (Pracovní skupina 2, 19.3.6 Extreme events).

Například: „Tyto změny spolu s obecnou intenzifikací srážek velmi pravděpodobně zvýší frekvenci bleskových povodní a záplav velkých území v mnoha regionech, zvláště ve vyšších polohách.“ Prý kvůli globálnímu oteplování.

Naštěstí dnes už víme, co IPCC míní výrazem „velmi pravděpodobně“. Znamená to „ani náhodou“.


ZÁVĚR

Vzestup teplot za poslední stovky let je zřejmý. Povodně přirozeně kolísají z generace na generaci, avšak žádný dlouhodobý vzestupný trend neexistuje. Naopak.

Současné povodně nejsou bezprecedentní, taková období už jsme zažili – jen jsme si v 70. až 90. letech odvykli. Ironicky totiž v době globálního oteplování povodní ubylo. Naopak povodní (možná) přibylo nyní od konce 90. let, kdy jsme v ochlazovací fázi oceánských cyklů.

Vztah mezi teplotami a povodněmi je přesně opačný, než si myslí IPCC. Větší oteplení rovná se méně povodní – prostě už proto, že je v zimě méně sněhu a menší jarní tání. Hydrologové to vědí prakticky všichni.

Tento článek vyšel na vzdělávacím serveru Osel.cz

http://www.osel.cz/index.php?clanek=5107

Autor: Vítězslav Kremlík | sobota 28.8.2010 8:52 | karma článku: 9.84 | přečteno: 1381x

Další články blogera

Vítězslav Kremlík

V Davosu plánují využít epidemii k "velkému resetu"

Využijme epidemii k "Velkému resetu" světové ekonomiky. Toto zní ze světového ekonomického fóra v Davosu. Jejich kyberpunková vize nemá s ekologií nic společného. Zato spolehlivě vyděsí každého čtenáře science fiction.

10.7.2020 v 10:37 | Karma článku: 39.27 | Přečteno: 4155 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Dostane virus Nobelovku za ekologii?

Karanténa přinesla uzavřené továrny i letiště. Vliv ekonomické krize na CO2 je ale prakticky neviditelný.

26.5.2020 v 10:00 | Karma článku: 17.73 | Přečteno: 390 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Konec prokrastinace a kritického myšlení

Jak dopadne přednáška na téma "klimatické změny z pohledu kritického myšlení", když se autor v důsledku prokrastinace nestihne připravit.

29.1.2020 v 10:33 | Karma článku: 36.97 | Přečteno: 1963 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Světová média mlčí o útoku Antifa na konferenční středisko

Vrací se v Německu sedmdesátá léta s rudými teroristickými bojůvkami? A proč o tom světová média i po pěti dnech stále mlčí?

25.11.2019 v 10:36 | Karma článku: 43.22 | Přečteno: 3730 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Ondřej Šebesta

Staromák

Řada protestujících se mylně domnívá, že svým postojem prokazuje určitou občanskou statečnost, ale to jsou vedle. Prokazují neúctu zdravotníkům, kteří už mnoho měsíců padají na hubu a ohrožují sebe i své spoluobčany.

25.1.2021 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 51 | Diskuse

Štefan Klíma

Kam kráčíš naše školství?

Týmy "odborníků" neustále vytvářejí různé složité strategie. Nejsem odborník, jsem obyčejný učitel a ředitel školy, ale pokusil jsem se vytvořit jednoduché desatero rozvoje vzdělávacího systému s naší zemi.

24.1.2021 v 18:47 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 376 | Diskuse

Karel Trčálek

Václav Klaus je takový náš malý český Biden

Už víc jak padesát let je oportunismus Václava Klause nádhernou ukázkou toho, že i naše země dokáže vyprodukovat takové charaktery jako je nynější americký prezident Biden

24.1.2021 v 18:44 | Karma článku: 14.60 | Přečteno: 283 | Diskuse

František Kašpárek

Den zúčtování

Na počátku byla slova Donalda Trumpa. Následovalo tažení na Kapitol. Pak nám média něco důležitého zamlčela. Na konci je...zúčtování.

24.1.2021 v 16:58 | Karma článku: 31.73 | Přečteno: 620 | Diskuse

Jaroslav Červenka

Otázky V. Moravce: statistický žongler Blatný v klíčových momentech selhal

Účast velmi kritického šéfa ČLK Milana Kubka a ministra zdravotnictví Blatného dopředu slibovala třaskavou diskusi.

24.1.2021 v 14:41 | Karma článku: 30.11 | Přečteno: 1456 | Diskuse
Počet článků 391 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2812

Tento blog byl oceněn v anketě "Bloger roku 2011". Autor je překladatel a vzděláním historik. Účastnil se klimatické konference v Kodani. Po aféře Climategate založil web www.klimaskeptik.cz. V roce 2019 vydal knihu OBCHODNÍCI SE STRACHEM (Dokořán).

https://climategatecesky.webnode.cz/_files/system_preview_detail_200001568-705c271559/obchodnici1.jpg

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více

Najdete na iDNES.cz