Skandál! EU zfixlovala soutěž pro mladé žurnalisty

Kdyby EU ze soutěže potají vyřadila Židy či Romy, to by byl kravál. Ale když totéž provede politické opozici, je to v porádku. Ironií je, že vyhrál text velebící EU jako hráz proti švindlům a korupci.

 "Jak zajistit, aby lidé o EU psali hezky? Slíbíme jim prachy a hodnotné ceny. A těm, co píšou kriticky, nedáme nic!" 

Tento článek je výrazem zhrzené samolibosti. Poslal jsem svůj článek do soutěže European Young Journalist Award. Je to soutěž pro všechny, kdo píší o Evropské unii a jejím rozšiřování. Můj euroskepticky laděný článek „Darwinova smlouva za Lisabonskou smlouvu“ nebyl oceněn. Taková drzost! Vítězné články viz na http://www.eujournalist-award.eu/your-award-2009/winner-articles.html

Jelikož vím, že jsem nejchytřejší ve vesmíru (a přilehlých dimenzích), je z toho zjevné, že je to nespravedlnost a zjevný komplot. Kdykoli se někde vypisuje nějaká cena, měl bych ji přece vyhrát já. I kdybych se třeba opomněl do soutěže přihlásit. To je snad každému jasné. 

Ještě bych se s tím smířil, kdyby vyhrál nějaký článek, který hájí obdobné názory, jaké mám já. Ale to ne. Za Českou republiku zvítězil eurooptimistický článek pana Tomáše Lindnera, který byl otištěný v Respektu (můžete si ho přečíst na http://www.euroskop.cz/44/1522/clanek/svitani-nad-mestem-hrichu/). Článek se jmenuje „Svítání nad městem hříchu“ a věnuje se tomu, jak hodní a moudří pánové z Bruselu zachraňují Bulharsko před místními gangstery a politikáři.  Článek cituje místní bulharské domorodce, kteří vděčně líbají nohy zachráncům z Bruselu a říkají:

„Organizovaný zločin urval velký kus moci nad Bulharskem. Tak velký, že Evropská unie musela svému nejchudšímu členovi pozastavit vyplácení peněz. A řadoví Bulhaři jsou jí za to vděční. Jen Brusel podle nich může zabránit hrozící proměně dovolenkového ráje na dokonalý stát mafie… Je skvělé, že jsme v EU... A výborné jsou i přísnější regule, které u nás Brusel zavádí. Jen naši politici jsou hlupáci… Díky jistotě členství v Unii se Bulharsko stalo stabilní zemí pro zahraniční investory a začaly sem také létat levnější aerolinky. Nezaměstnanost během posledních pěti let klesla ze 17 na 6,5 procenta a hospodářství ročně roste rychlostí kolem šesti procent. Hodně mladých lidí stále jezdí studovat a pracovat do zahraničí, na rozdíl od dřívějška se ale většina z nich vrací domů. A přinášejí si s sebou zkušenosti i chuť Bulharsko změnit a více přiblížit západní Evropě…Musíme být více Evropany a méně Bulhary." 

Se skřípěním zubů musím uznat, že pan Lindner napsal dobrý, informačně bohatý a čtivý článek. Odměnu v soutěži mu přeji. Upozorňuje na pozitivní stránky v EU, což je v pořádku. EU skutečně má spoustu světlých stánek, ne že ne, proto jsme i my do ní přece vstupovali. Nicméně těžko lze popřít, že je to článek eurooptimistický. Je to reklama na Evropskou unii. Je to náhoda? 

Tak se podívejme, kdopak tu soutěž organizuje. No ne. Je to jakýsi DG Enlargement. Co to je? Directorate General for Enlargement. Generální ředitelství pro rozšířování Evropské unie. Je to úřad v rámci Evropské komise. 

A je to jasné. Jde vlastně o soutěž, kterou vypsal pan Barosso, maoistický komunista, který dnes implementuje čínskou  Maovu kulturní revoluci do EU. 

V zásadě jde o tohle: Evropská komise takto odměňuje loajální novináře, kteří jsou loajální k režimu. A lákadlem hodnotných cen motivuje další lidi, aby také psali eurooptimisticky. Připomíná to komunistický režim a někdejší soutěže typu „Festival politické písně“ v Sokolově. Účastníci se předháněli v tom, kdo složí lepší oslavnou píseň na zemi, kde zítra znamená včera. 

Jestli nevěříte, přesvědčete se sami. Na webu této soutěže najdete sborníky s vítěznými příspěvky z minulých ročníků /v angličtině/ (http://www.eujournalist-award.eu/fileadmin/Content/downloads/pdfs/EN_080903_GewBook_Gewinnerseiten_pq.pdf) Všechny články do jednoho jsou eurooptimistické a mluví o tom, co dobrého EU přináší. O nedostatcích, na kterých by EU měla ještě zamakat, se nedozvíme ani zbla. Ve výherních textech loňského ročníku najdete slovo „demokratický deficit“ hádejte kolikrát? Jednou? Pětkrát? Ne – nula je správně. To je ale náhodička. 

K zamyšlení: Nejedná se tak trochu o šikovné zasahování do svobody slova? Goebbelsovo ministerstvo propagandy by se mohlo učit. Říká se tomu měkká moc (soft power). Opozici nezakážu, pouze svým příznivcům přihraju více peněz a opozičníky k penězovodům nepustím a opozici finančně vyhladovím. Stejně to funguje s klimaskeptickými vědci a vědeckými granty. Je to osvědčená metoda (best practice). Sebekriticky musím uznat, že je to pokrok. Za starých časů se opozičníci věšeli a upalovali. 

Podezřelé je hlavně to, že zrovinka z České republiky byl vybrán článek, který se věnuje Bulharsku. Na vítězném článku není zajímavé jeho téma, ale spíše je zajímavé, o čem se v článku NEpíše. V roce 2009 ČR poprvé v historii měla předsednictví v Radě EU. Na ČR visely zraky celé Evropy a všichni trnuli, jestli Klaus a euroskeptické křídlo ODS nepotopí Lisabonskou smlouvu alias Euroústavu. Ale tomu se článek nevěnuje. Byl vybrán neutrální článek, který se věnuje…. Kriminalitě v Bulharsku.

Z Irska byl zase vybrán článek Anny Patton nazvaný "The Blame Game", čili "Vzájemné obviňování" (viz http://issuu.com/kader.sevinc/docs/anna_patton_eu_turkey_blame_game_cafebabel ) . Ačkoliv v roce 2008 i 2009 jsou oči Evropy upřeny na Irsko, které v referendu odmítlo Lisabon a nyní má dělat reparát, byl vybrán článek na téma, zda má Turecko být přijato do EU. Tomu říkám chození kolem horké kaše. Kdyby vloni v EU vypukla světová válka, ve sborníku o tom nejspíš nebude ani slovo. 

Tak se dělá panečku propaganda. Nelhat. Stačí pomlčet o věcech, o kterých nechceme, aby lidé mluvili. Odvést pozornost jinam. Třeba do exotického Bulharska či Turecka. Hlavně nemluvit o tom, že král je nahý. Pssst.

Aby bylo jasno, nekritizuji pana Lindnera. Jeho článek je kvalitní a zaslouží si ocenění. Ovšem neobjektivní zfixlování výběru témat a článků ze strany poroty je eurooptimistický švindl. V zadání se totiž nikde nepíše, že články musí být eurooptimistické!!! (Pravidla soutěže viz: http://www.eujournalist-award.eu/your-award-2009/rules.html). Je to jako při zfixlovaném zadávání státních zakázek, kdy porota "čirou náhodou" vylosuje svoje staré kámoše ze základky.

Je nechtěnou ironií, že právě článek, který za svou medajli vděčí zfixlování soutěže, oslavuje EU jako zachránce Bulharska před švindly a korupcí. LOL. Tu Unii, jejíž Evropská komise musela být celá rozpuštěna právě kvůli mafiánství a korupci (Santerova komise v roce 1999).   

Co tím vším chci říct? Současný režim, který vládne v EU je protievropský. Je  to rouhání proti těm evropským hodnotám, díky nimž Evropa v novověku tak převýšila orientální despocie. Mám na mysli zejména sekularismus a rovnoprávnost. Alarmující je, že v této soutěži jsou jistí občané EU diskriminováni kvůli své víře a vyznání. Ne však nějakým pokoutním sdružením, nýbrž samotnou vládou sjednocené Evropy! Nevěřící (euroskeptik) se stává občanem druhé kategorie, protože nevyznává víru svatou.

Proč ale v soutěži diskriminovat pokaždé jen euroskeptiky? Ostatní minority se tím mohou cítit diskriminovány a přehlíženy. "My chceme být take diskriminováni!" Když už chce EU posuzovat soutěžní příspěvky podle nějakého kritéria, o kterém soutěžícím NEřekla, budiž. Ale v zájmu nestrannosti by bylo fér, kdyby se toto tajné kritérium každý rok aspoň měnilo. Příští rok by například vyhrály jen články od lidí, kteří se jmenují Michal (představte si pak ten seznam výherců). Další rok by zase vyhrály pouze články, jejichž první slovo začíná samohláskou, a je delší než tři a kratší než dvanáct písmen.

V zájmu poctivosti musím zmínit ještě jednu možnost. Je možné, že v celičké Evropské unii není ani jeden jediný euroskeptik, který by dokázal napsat kvalitní a hodnotný článek na téma rozšiřování Evropské unie. Europoslanec Cohn-Bandit (to jméno jsem si nevymyslel) má třeba pravdu a euroskeptici jsou všichni mentálně zaostalí. A to je třeba právě ten důvod, proč už několik let soutěž vyhrávají samí eurooptimisté. Rozhodněte se sami, co je pravděpodobnější. 

A ještě něco. Tuhle znáte? Říšské ministerstvo pravdy věnuje každý rok na propagandu dvě a půl miliardy Euro. (Detailní rozpis viz na http://openeuropeblog.blogspot.com/2008/12/hard-sell-eu-spends-24bn-year-on.html ). A euroskeptici nedostanou. Přirozeně. Dochází vám, že je to z našich daní? Euroskeptik platí daně, které pak Brusel použije proti němu. Geniální systém! Prostě geniální. Bravo.