Až vystoupíme z Evropské unie, budeme jako Norsko

Svobodní uspěli ve volbách do Europarlamentu díky umírněné racionální kampani, která upozorňuje na „euronesmysly“. Bohužel řada těchto „euronesmyslů“ by se na nás vztahovala, i kdybychom vystoupili z EU. Jsou to totiž předpisy Evropského hospodářského prostoru (EHP), ve kterém Petr Mach i Nigel Farage chtějí zůstat. Dál by pro nás platila antidiskriminační legislativa, směrnice o zakřivení banánů i o splachování záchodů nebo zákazu žárovek ("flanking and horizontal policies")

============================

Nesdílím ten optimismus, že státy EFTA (Evropské sdružení volného obchodu), které jsou EHP ale ne v EU, mají nějaké právo veto. Že když jim z Bruselu přijde nějaký předpis, že ho mohou odmítnout podle toho, jak se jim zrovna chce. Toto právo bohužel existuje jen na papíře. Což dokládá fakt, že za 20 let, co EHP existuje, není znám jediný případ, že by EFTA něco důležitého vetovala. Brusel si totiž vezme vaši "rodinu" jako rukojmí. Jeden stát EFTA může sice odmítnout změnu smlouvy o EHP, ale pak daná část smlouvy přestane platit a odnese to celá EFTA.

Objevil se názor, že jednou cosi vetovali v Lichtenštejnsku. Cituji: „Nynější směrnice o podpoře obnovitelných zdrojů, která stanoví obecně kvóty na obnovitelné zdroje energie, se na státy EHP vztahuje částečně. Norsko a Island směrnici přijaly a souhlasí se navýšením podílu energie z obnovitelných zdrojů, Lichtenštejnsko nikoliv. Aby se směrnice vztahovala na státy EHP, musí s ní souhlasit zástupci těchto států. Když Lichtenštejnsko kvóty na obnovitelné zdroje energie nechtělo, ostatní jej nemohli přehlasovat.“

Obávám se ale, že Lichtenštejnsko nic nevetovalo. Po Lichtenštejnsku nikdo nechtěl, aby tu směrnici přijalo. Je to mini stát o rozloze několika fotbalových hřišť, 85% své energie dováží a 95% z domácí výroby elektřiny vzniká v hydroelektrárnách. Takže nemělo smysl, aby měli směrnici o výrobě elektřiny z fosilních paliv, když u nich nic takového nevyrábějí. Ze stejného důvodu ČR nemá směrnici o chovu velbloudů.

Nebo se podívejme na příklad Norska. To je v Evropském sdružení volného obchodu (EFTA) a v Evropském hospodářském prostoru (EHP), ale není v EU. Přesto se musí podřídit bruselskému diktátu i v odvětvích, které jsou páteří norské ekonomiky (rybolov, zemní plyn). Pokaždé je scénář stejný. Vlivné zahraniční firmy se chtějí dostat na norský trh a tak si v Bruselu vydupou, aby Norové museli zrušit ochranu svého trhu.

WEISS, Jindřich. Projekt Evropského hospodářského prostoru: analýza pozice Norska. Magisterská práce. Masarykova universita, Brno 2008.

Alcopops

Norský stát měl přísnou protialkoholní politiku. Alkohol se směl prodávat jen ve speciálních obchodech státního monopolu na alkohol. I dovážené alkoholické soft-drinky „alcopops“ chtělo Norsko povolit jen v těchto prodejnách. Alcopops se na rozdíl od piva nesměl prodávat v restauracích a obchodech. Ale Evropská unie donutila Norsko, aby je povolil prodávat ve volném prodeji. Brusel tak prakticky přes noc zlikvidoval norskou politiku proti alkoholismu mladistvých. 

Shrnutí: Zahraniční firmy, které chtěly na norský trh vyvážet chlast, si dokázaly v Bruselu na Nory došlápnout. 

Nařízení o zemním plynu

Norsko vlastni 45 % evropských zásob zemního plynu a je třetím největším exportérem ropy na světě. Většinovým vlastníkem těžařského průmyslu je stát. Bývalo zvykem zvýhodňovat osvědčené dlouhodobé odběratele plynu, kteří výměnou za to platili vyšší ceny. Evropská unie ale donutila Norsko, aby svůj trh liberalizovalo. Norsko ač není členem EU se muselo podřídit pravidlům Bruselu v odvětví, které je jádrem jeho ekonomiky. 

Shrnutí: Norsko muselo si na svůj lukrativní trh pustit zahraniční firmy, které si to dokázaly v Bruselu vydupat.  

Rybářství

Norsko je největší světový exportér ryb. Společná zemědělská a rybářská politika se týká jen členů EU a na Norsko se nevztahuje. Jenže EU a Norsko uzavírají dvojstranné smlouvy o kvótách na lov ryb ve vodách druhé strany, aby Norové mohli rybařit ve vodách EU a naopak. 

Irsko a Skotsko si stěžovalo, že Norové dotuje své rybáře a že to není férová soutěž. Přestože se na Nory evropské směrnice nevztahují a dotovat si mohou koho chtějí, EU pak za trest omezila export norského lososa do EU (tzv. lososí smlouva). 

Shrnutí: Zahraniční firmy které chtějí exportovat svoje ryby do Norska nebo chtějí lovit v norských vodách, si v Bruselu vymohly, že si Norové nesmějí chránit svůj trh.

Regionální pomoc

Norsko poskytovalo státní pomoc chudým lidem v odlehlých regionech.  Například sníženou výší plateb sociálního zabezpečení. Podporou některých odvětví. Regionálními tarify na daňové úlevy. Norsko prosazovalo solidaritu, leckdy na úkor liberalizace trhu. Tohle všechno muselo Norsko na nátlak z Bruselu zrušit.

Shrnutí: Zahraniční firmy, které chtějí do Norska exportovat, si v Bruselu vyjednaly, že Norsko nesmí chránit svůj trh. A to ani když je to nutné ze sociálních důvodů.

JEN PRVNÍ KROK?

Ano, EFTA je lepší, musí poslouchat daleko méně euronesmyslů než státy EU. To je jasné. Ale euronesmysly z oblasti energetiky a klimatu by pro nás platily i po vystoupení z EU. Jedině, že bychom je prostě bojkotovali. Podobně jako Norsko odmítlo zrušit státní poštovní monopol na dopisy lehčí než 50 gramů. Nebo uvalilo cla na dovoz z EU (sýr, maso), přes prskání euroúředníků. Aby nedošlo k mýlce, oni předpisy EHP nevetovali, prostě je porušují.

Bruselu ale stačí prostě si počkat. Politická orientace Norska se mění po každých volbách, zatímco program bruselských byrokratů je stejný už půl století. Když se jedna vláda proti Bruselu vzbouří, ta příští ohne hřbet. Takže se vlastně nejedná o bojkot, ale jen o zdržování. Jako když si ditě nechce sníst svůj rýžový nákyp.

Vystoupení z EU tedy sotva lze pokládat za nějaké "vyhlášení nezávislosti". Spíše je to takový "mírný pokrok v mezích zákona". A to ještě musíme nějak přesvědčit českého krále Andreje I. a další partaje, aby schválili ústavní zákon o referendu o vystoupení z EU. Je tedy omylem si myslet, že vystoupení z EU znamená odchod do nějaké izolace nebo že je to odchod z civilizace někam za Ural. I po vystoupení z EU bychom zůstali součástí evropských struktur. Více než si myslíte.

REFERENCE:

WEISS, Jindřich. Projekt Evropského hospodářského prostoru: analýza pozice Norska. Magisterská práce. Masarykova universita, Brno 2008. http://is.muni.cz/th/102308/fss_m/Text_prace.pdf

MACH, Petr. EFTA je lepší než EU. NP 17.2.2014. http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-efta-je-lepsi-nez-eu-d0k-/p_ekonomika.aspx?c=A140215_161745_p_ekonomika_wag

KREMLÍK, Vítězslav. Brusel šikanuje i Nory a Švýcary kteří ve EU nejsou. NP 10.2.2014. http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-sikana-0dg-/p_zahranici.aspx?c=A140208_111952_p_zahranici_wag

KREMLÍK, Vítězslav. Vystoupením z EU se nic nezmění. Beran, 1.číslo. http://web.svobodni.cz/public/media/Beran/Beran-1.pdf

http://theforeigner.no/pages/news/postal-directive-majority-sends-norwegian-pms-policy-packing/

http://www.euractiv.com/consumers/eu-threatens-punish-selfish-norw-news-517431

http://www.euractiv.com/innovation-enterprise/norways-government-promises-redu-news-