Brusel šikanuje dokonce i Švýcary a Nory, kteří v EU nejsou

Když euroskeptická strana jako Svobodní kandiduje do Europarlamentu, pokaždé slyšíme výrazy údivu. Proč kandidujete do něčeho, v čem nechcete být? Proč se snažit ovlivnit EU, když z ní stejně co nevidět chcete vystoupit?

Chcete slyšet odpověď? Tak tady ji máte. I když vystoupíme z EU, stejně pro nás dále budou platit předpisy Evropského hospodářského prostoru. A právě v Europarlamentu lze zablokovat škodlivé nové regulace EHP, které vymýšlejí potentáti v Evropské komisi. V roce 2011 Europarlament třeba zabránil zvýšení klimatických závazků z 20 na 30%. 

Asi se divíte, proč by i po vystoupení z EU pro nás dál měly platit nějaké bruselské regulace. Zřejmě netušíte, že existuje něco jako Evropský hospodářský prostor, do kterého jsme vstoupili současně se vstupem do EU (2004). Většina stupidních regulací, nad kterými se chytáte u televizních novin za hlavu, jsou předpisy EHP. Nikoli předpisy EU. 

Nejste první, pro koho je tohle novinka. V džungli evropské postdemokracie se nevyzná ani mnohý právník. Vždyť kdo ze smrtelníků zná rozdíl mezi Evropskou radou a Radou Evropy? Kdo z lidí zná rozdíl mezi Evropským hospodářským společenstvím (EHS, anglicky EEC) a Evropským hospodářským prostorem  (EHP, anglicky EEA) či Evropským sdružením volného obchodu (ESVO, anglicky EFTA)? 

To je problém. Ne každý euroskeptik je vzdělaný politolog. Pokud ale chci nějaký systém demontovat, nejprve musím vědět, jak funguje. Jako když chci rozebrat a opravit třeba budík. 

Šalamounské řešení vystoupit ze zlé EU, ale zůstat členy hodného Evropského hospodářského prostoru (European Economic Area), zní tedy sice hezky. Zbavit se hloupé byrokracie, ale ponechat si volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob by bylo fajn. 

Jenže EHP není žádný svobodný trh, jak si někdo myslí. Pokud vystoupíme z EU, ale zůstaneme v EHP, budeme na tom jako Norsko. Dál pro nás budou platit ony absurdní bruselské předpisy o zakřivenosti banánů (nařízení EK č. 2257/94), splachování záchodů, povinném přimíchávání biopaliv (směrnice 2009/28/ES o OZE), zákazu žárovek (nařízení EK č. 244/2009) atd. 

To jsou všechno směrnice s významem pro EHP ("with EEA relevance") - je to uvedeno vždy pod názvem dané směrnice.

OBRÁZEK: Záchodová směrnice Evropské komise. Text s významem pro EHP, ale hlavně s významem pro psychiatry.

Není pravda, že za žárovky, solár či biopaliva si mohou Češi sami. Tyto regulace přece platí pro celou EHP. Norsko není v EU, přesto je součástí trhu s emisními povolenkami a boj proti klimatu je klíčovou částí jejich evropského webu http://www.eu-norway.org/

Pokud někdo chce jít norskou cestou, tak já prosím raději ne. 

Leckdo to bagatelizuje, že EHP reguluje jen drobnosti, jako je velikost písma na kelímcích s jogurtem. Očividně to není pravda. EHP má na svědomí regulaci CO2 a energetiky. A právě drahé energie způsobily „hospodářský masakr“ EU, o kterém mluvil eurokomisař pro průmysl Tajani. To nejsou žádné maličkosti. 

Pro všechny státy EHP platí záplava směrnic pro obchod s uhlíkovými odpustky (ETS), biopaliva, antidiskriminace, rovnost pohlaví, ekologie, sociální oblast, BOZP, ochrana spotřebitele, odbory, věda a výzkum, vzdělání atd. Říká se tomu „flanking and horizontal policies“. Stanoví je smlouva o EHP a její dodatky. Mysleli jste, že za tohle všechno může EU? Omyl. 

I Norům, kteří v EU nejsou, Brusel poštou diktuje, co mají mít za zákony. Říkají tomu „faxová demokracie“. Norové se odvážili použít své právo veta za dvacet let všehovšudy jednou, v nedůležité poštovní směrnici 2011 (zdroj). Norské fondy (výpalné, které Norsko platí Bruselu, aby smělo na evropský trh) se používají především na dotace pro klimatické aktivisty.

Někde slýcháme, že EU přijalo 30 000 regulací kdežto Norsko jen 5000. To ale není argument, nýbrž optický klam. Statistické sčítání hrušek a jablek. Zatímco Brusel vydává regulace po jedné, státy EFTA je vždy implementují hromadně přijetím nějaké novely Smlouvy o EHP. 

Statistický omyl jsou i argumenty, že Norsko dle diktátu Bruselu přijímá jen asi 15 procent zákonů a ve zbytku má volnost (Daniel Hannan). A že je na tom tedy jaksi lépe než členové EU. Ve skutečnosti my v EU jsme na tom docela podobně. Podobně blbě. V obou případech totiž platí, že v důležité legislativě s velkými ekonomickými dopady je toto číslo kolem 50%. To je ale jen průměr, třeba v ekologii je to daleko více, třeba i oněch bájných 80%. (viz studie euroskeptického think-tanku Open Europe). 

Švýcaři nejsou v EU ani EHP a s Bruselem si sjednávají vlastní smlouvy. Neodváží se ale nic vetovat, jinak by je EU vyhodila z jednotného evropského trhu („gilotinová klauzule“). Jejich možnost ovlivnit evropskou legislativu je stejně iluzorní jako naše. Švýcarsko muselo zakázat žárovky jako my (zdroj). Švýcarsko muselo dotovat solární barony a přehnalo to jako my (zdroj). Švýcarsko má kšeftování s emisními povolenkami (ETS, odpustky) jako EU od roku 2008 (zdroj). Švýcarsko dotuje biopaliva jako my (zdroj), ale aspoň odolalo tlakům a nepřikročilo k povinnému přimíchávání ze zákona (blending mandate). Pod tlakem EU se Švýcarsko vzdalo r. 2013 dokonce i bankovního tajemství (zdroj, zdroj).

Švýcarsko je lepší model než Norsko. Ale představa, že vystoupíme z EU a bruselský diktát rázem pomine, je lichá. 

Abychom se zcela osvobodili od diktátu Bruselu, nestačí odejít z EU (přestoupit z EU do EFTA). Ale museli bychom odejít i z jednotného evropského trhu. Jenže to by byl konec volného bezcelního pohybu našeho zboží, služeb, pracovních sil a kapitálu po Evropě. Proto takový exitus neudělali ani Norové ani Švýcaři a neplánuje to ani Cameronova Británie, která slibuje na rok 2017 referendum vystoupení z EU. Nikoli referendum o odchodu z EHP! Tuhle drobnost většina lidí přehlíží, protože průměrný smrtelník netuší, co EHP je. 

Odchodem z EU by se ČR jistě trochu ulevilo. Nemuseli bychom zavádět Euro atd. Ale já jako klimaskeptik se chci hlavně zbavit škodlivé klimatické legislativy. Fotovoltaika nás má stát bilion Kč. Díky boji proti CO2 je v Evropě průmyslová energie až 3x dražší než v USA. Pro klimaskeptiky se vystoupením z EU nic nemění.

Nezáleží ale na tom, co si myslím já. O vystoupení z EU/EHP musejí rozhodnout občané - pokud jsme ještě demokratický stát. Elity se samozřejmě bojí dát nám referendum, mají strach, že by Brusel referendum prohrál jako ve Francii, Nizozemí a Irsku. Můžeme ho však prosadit v roce 2017. Tehdy budou české národní volby probíhat ve stínu britského referenda.

Dokud ale v EU/EHP jsme, potřebujeme, aby Europarlamentem prošlo co nejméně nesmyslů. EP sice nemůže žádné zákony sám navrhnout (nemá zákonodárnou iniciativu), ale může fungovat aspoň jako hráz, která odmítne schválit nápady Evropské komise. To ale závisí na vás, jestli půjdete k volbám a zvolíte do EP ty správné lidi.

Někteří si myslí, že eurovolby jsou nudné a nezajímavé. A že české národní volby jsou důležitější. To je omyl. Nezapomínejme, že klíčové zákony už nevznikají v českém parlamentu, ale přicházejí k nám rozkazem z Bruselu. Víte, co je transpozice? Národní parlament je pod hrozbou sankcí povinen přijmout nějaký zákon. V éře postdemokracie je český parlament pouhé loutkové divadlo, kde loutky zvedají ruce podle toho, jak Brusel tahá za šňůrky.

Vítězslav Kremlík provozuje stránky Klimaskeptik.cz

LITERATURA

• Daniel Hannah. Švýcarsko je mnohem atraktivnější příklad než Norsko, ale Británie se může mít ještě líp (Laissez Faire, únopr 2013) http://www.nechtenasbyt.cz/?page=clanek&id=405
• How much legislation comes from Europe (House of Commons, Research Paper 10/62, 13.října 2010)
• Mats Petersson, Stephen Booth, Sarah Gaskell. Out of Control? Measuring a decade of EU legislation (OpenEurope.org.uk, únor 2009)