Věda: Vzpoura diletantů

Darwin, Wegener, Einstein, Edison... Diletantům  naše civilizace vděčí za většinu klíčových vědeckých objevů a vynálezů. I řada klimaskeptiků je označována tímto vznešeným označením.

Climategate klimatolog Phil Jones řekl (zde): "Myslím, že bychom měli ignorovat, co píší blogy. Jinak blogy neoprávněně převezmou  (hijack) úlohu peer-review vědeckého oponentního procesu." Co mají co diletanti mluvit do klimatologie? Co nám ale zbývá, když alarmisté vyhazují z práce redaktory magazínů, pokud otisknou nějakou kritiku Posvátné Hokejky (pbuh).

Obdobně v jedné blogové diskusi náš klimatolog dr. Metelka napsal:  "seriál" pana Kremlíka na Neviditelném psovi, to je nádherná ukázka diletantství."

Jelikož dr. Metelka se patrně domníval, že tímto moji populárně vzdělávací činnost shazuje, rád bych mu to vyvrátil. Označit někoho za diletanta je naopak lichotka a hned vám to dokážu. Ti největší objevitelé všech dob byli právě diletanti. To ovšem vědí zase jen diletanti-samouci. Ve škole se o tom totiž neučí.

Ze slovníku: Diletant; odvozeno od latinského slovesa "dilettare", dělati něco pro potěšení. Jde tedy o někoho, kdo se něčemu věnuje nikoli znuděně, bez zájmu a pro peníze, ale nezištně a s nasazením.

DILETANTI MIMO KLIMATOLOGII

Vědu a techniku kupředu často posunují nikoli experti s diplomem, ale právě diletanti a samouci. Odborníci také postupují malými krůčky kupředu a dělají záslužnou práci. Jenže ty zásadní převratné objevy a změny paradigmatu ve většině případů přinášejí diletanti.

Thomas Alva Edison

Edison neměl ani základní školu, natož doktorát. Do školy chodil jen tři měsíce, pak ho učila matka doma. Edison byl samouk, vše se naučil sám z knížek. Čili ukázkový diletant. Až budete příště používat žárovky, vzpomeňte si, že za světlo vděčíte amatérovi.

Alfred Wegener

Jeho teorii o pohybu kontinentů se geologové posmívali, až se za břicho popadali. Vždyť je to jen pitomý meteorolog, tak ať si vezme svůj teploměr a neplete se do geologie! Teprve když tato generace zabedněnců vymřela, věda uznala, že Fred měl pravdu. To už byl dávno po smrti i on.

Dnes je k neuvěření, že Wegenera odmítali - i malé dítě přece vidí, že kontinenty do sebe zapadají jako puzzle. A ložiska hornin na protilehlých okrajích kontinentů na sebe navazují. Jak mohli být tehdejší vědci tak natvrdlí?

Heinrich Schliemann

Asi nejslavnější archeolog všech dob nebyl vůbec vzděláním archeolog, vyučil se knihkupcem. Stejně jako Indiana Jones to byl dobrodruh. Úspěšný obchodník nakonec investoval celé své jmění do svého koníčku, jímž byla archeologie. Odborníci se mu posmívali, když pokládal Tróju za realitu a chtěl ji najít. "Mezinárodní konsensus tisíců vědců říká, že je velmi pravděpodobné, že Trója nikdy neexistovala," slyšeli bychom dnes. Když Troju objevil, tak pánům expertům sklaplo a styděli se, že na to nepřišli sami.

Albert Einstein

Albert Einstein měl universitní vzdělání ve fyzice. Ale publikoval svou převratnou speciální teorii relativity, když pracoval jako úředník na patentovém úřadě v Bernu. Nebyl tehdy členem žádné akademické instituce. Po vysoké škole totiž nenašel jiné místo. Doktorát si dodělal ve volném čase teprve po letech práce na patentovém úřadě.

Charles Darwin

Darwin byl amatérem, který porazil profesionály v jejich vlastní hře. Darwin studoval lékařství ale nudná výuka ho nebavila, tak školu nedokončil. Neměl tedy akademický titul ani doktorát.

Aby však měl nějakou obživu, vystudoval pak teologii. Biologii se věnoval jen jako koníčku ve volném čase - nebyl první ani poslední takový duchovní (vzpomeňme si na našeho Mendela). Byl tedy v pravém slova smyslu diletant.

Benjamin Franklin

Vynálezce hromosvodu nebo bifokálních brýlí ukončil školní docházku, když mu bylo deset. Zato byl však vášnivým samoukem a studiem knih si osvojil znalosti algebry, geometrie, navigace, logiky, historie a mj. též znalost pěti světových jazyků.

Elon Musk

Musk naprogramoval a komerčně zpeněžil první počítačovou hru, když mu bylo  dvanáct. Tedy jako diletant samouk bez formálního vzdělání. Později vystudoval ekonomii a fyziku. Doktorandské studium na Stanfordu ale opustil po dvou dnech - dal přednost projektu vlastní internetové firmy Zip2. Později se proslavil jako autor internetové platební služby PayPal. A nyní založil jednu z prvních soukromých společností pro kosmické lety (Space X).

Bratři Wrightové

Vynálezci prvního funkčního letadla. Wilbur ani Orville nedokončili ani střední školu.

Karl Popper

Popper byl význačný filosof, zakladatel filosofie pozitivismu. Vytvořil koncept "otevřené společnosti" a také formuloval zásady vědecké metody. Upozornil na onen chyták, že vědeckost nějakého výroku nespočívá v tom, zda se dá dokázat, ale zda se dá - pokud by byl mylný - vyvrátit ("falsifikovat").

Pozn.: Podle pozitivismu tedy globální oteplování, tak jak je nám předkládáno, není vědecká hypotéza. Protože se nedá vyvrátit - potvrzuje ji teplá zima i studená zima, ochlazení i oteplení, sucho i déšť.

Ve filosofii byl Popper samouk. Po střední škole se totiž jednak vyučil truhlářem a jednak vystudoval učitelství (udělal si i PhD - thesis psal o psychologii) na vídeňské universitě. Získal kvalifikaci učit matematiku a fyziku na středních školách.

Mimochodem, vynálezce ohně asi také neměl doktorát.

KVALIFIKACE LEPŠÍ NEŽ KLIMATOLOGIE?

Řadě klimaskeptiků se předhazuje, že nemají diplom z klimatologie. Vadí to? Naopak. Klimatologie, dříve respektovaný obor, dnes zdegenerovala na obsesi počítačovými simulacemi atmosféry, což je absurdní, protože dosud přece neznáme všechny zpětné vazby a jejich intenzitu. Takže vlastně není co simulovat. Myslíte, že hraní videoher... pardon, počítačových modelů, dává někomu právo mluvit o klimatu?

Sami uznávají, že "scénáře "IPCC" nemají nic společného s realitou a jde jen o hru na "co by bylo kdyby". Něco jako sci-fi povídky.

Chtějí-li klimatologové skutečně pochopit změny klimatu, musí se jít zeptat lidí z jiných oborů: historiků, geologů, fyziků, meteorologů, statistiků, programátorů, astronomů. Vše, co klimatologové vědí, se dozvěděli od neklimatologů.

Je to podobné, jako když historik chce datovat stáří nějakého předmětu a musí se jít zeptat fyzika, který umí spočítat poločas rozpadu izotopů.

GEOLOGOVÉ

Význačnému klimaskeptikovi Stephenu McIntyrovi (www.climateaudit.org) se předhazuje, že je geolog a ne klimatolog. Laika to může zmást.

My ostatní víme, že vše, co klimatologové vědí o paleoklimatologii, vědí právě od geologů. Musí přijít s prosíkem se zeptat. Dělení holocénu na boreál, atlantik, subboreál atd., vytvořil právě dánský geolog Axel Blytt před více jak sto lety (Axel-Blytt Sequence). Přišel na to podle různé barvy jednotlivých vrstev rašeliny.

Kdo nezná jméno Axela Blytta, asi toho o klimatologiii moc neví.

Geologové a pedologové jsou něco jako archeologové, kteří kopáním v zemi odhalují naši minulost. A jsme zase u toho mého dějepisu. Do téhož oboru patří náš Miroslav Kutílek, Václav Cílek nebo známý klimaskeptik Tim Patterson.

EKONOMOVÉ A POLITICI

Václav Klaus i Ross McKittrick (McIntyrův spolupracovník) jsou ekonomové. Web www.climatedepot.org zase řídí americký republikánský senátor Marc Morano. Byl mluvčím senátora Inhofeho, který vede republikány v senátním výboru pro životní prostředí. V polovině roku 2009 se vzdal výnosné funkce, aby se mohl věnovat boji s klimatismem. Připomínám, že součástí vzdělání každého ekonoma jsou základy statistiky a práce s grafy.

Co mají tito lidé co mluvit do klimatologie? Inu, pokud se po nás chce, abychom vynaložili stovky miliard dolarů z kapes daňových poplatníků s cílem oddálit oteplení o 0,1°C o pět let, tak to rozhodně je ekonomická úvaha. Vyplatí se to? Není lepší nechat klima ať se oteplí a radši si stokrát levněji pořídit silnější opalovací krém?

Mimochodem, Stanley Jevons, který v 19. století přišel s hypotézou o vlivu sluneční činnosti na srážky a tedy na cyklus hospodářských krizí, byl také ekonom. Takže při studiu dějin 19. století, zase musíte uvažovat nad astrofyzikou a klimatologií.

HISTORIE

Autor tohoto textu nevystudoval klimatologii, ale historii. Zájem o změny klimatu v něm probudilo zjištění, že celá řada historických jevů se dá vysvětlit jedině klimatickými změnami. Například:

Emily Oster. Witchcraft, Weather and Economic Growth in Renaissance Europe. Journal of Economic Perspectives—Volume 18, Number 1—Winter 2004—Pages 215–228  [Retrieved on 25 Aug 2009] Available at <http://home.uchicago.edu/~eoster/witchec.pdf>

Když člověk slyší alarmisty, že malá doba ledová prý neexistovala, chytá se za hlavu. To je jako by vám někdo tvrdil, že středověk neexistoval nebo že plynové komory jsou výmysl. Řekl bych, že snahy přepisovat po orwellovsku historii, se mého oboru týkají až až. Proto se snažím aspoň svou troškou přispět k osvětě, ačkoliv diplomem z klimatologie nedisponuji.

Krom toho jedním ze zdrojů informací o minulých změnách klimatu jsou historické kroniky, k jejichž četbě potřebujete pomocné vědy historické. Tady klimatolog musí přijít s prosíkem za historikem, aby mu poradil. 

Příklady:

L.Tan, Y.Cal, L. Yi, Z.An, L. Al. Precipitation variations of Longxi, northeast margin of Tibetan plateau since AD 960 and its relationship with solar activity. Climate of the Past Discussions. 2007

František Link. Změny klimatu a sluneční činnosti v posledních čtyřech tisíciletích. Rozpravy ČSAV, 1956, řada MPV, 2.sešit, s. 9

STATISTICI

Edward Wegman a Bjorn Lomborg jsou povoláním statistici. Co mají co mluvit do klimatologie? Grafy globálních teplot se vytvářejí a analyzují právě statistickými metodami. Jakmile skončí měření satelity a pozemními stanicemi, veškerá další práce s daty je prací statistickou. Statistické průměry, statistické zahlazování křivek. Samá statistika. Nic víc.

Oxburghova komise vytkla klimatologům CRU právě to, že dělali své statistické analýzy vývoje teplot od oka a neporadili se s profesionálními statistiky. Inu tak, klimatolog musí přijít s prosíkem za statistikem, aby mu poradil. Pokud chce mít své grafy správně.

ASTRONOMOVÉ

Mezi klimatické realisty se dá zařadit i řada astronomů a astrofyziků, jako Willie Soon, R. Fairbridge, T. Landscheidt a další. Proč se montují do studia naší atmosféry? Nemají u dalekohledu zkoumat daleké hvězdy?

Jenže astronomické jevy mají na naši atmosféru vliv. Zejména sluneční vítr, proud elektricky nabitých částic, který omývá zemi. V roce 1989 byl tento vítr tak silný, že vyhodil elektřinu v celém Quebecu.

Kosmická radiace je nejsilnější, když nás proti ní nechrání zeslabený sluneční vítr. Tehdy vzniká nejvíce radioaktivních izotopů. Ty se uchovávají například v ledu a podle toho můžeme rekonstruovat kolísání sluneční aktivity (a teplot) v minulých staletích.

Nebýt těchto izotopů, jako jsou izotopy uhlíku C14, nemohli by archeologové datovat stáří předmětů nalezených ve vykopávkách. A zase jsme u toho mého dějepisu.

METEOROLOGOVÉ

Většina meteorologů podle průzkumů Al Gorovi nevěří. Nevěří, že naše počítačové modely chování atmosféry dokáží předpovídat, co bude za sto let. Každý den totiž narážejí na problém, že tyto modely nedovedou předpovědět ani co bude za měsíc.

Alarmisté se snaží to bagatelizovat tím, že meteorolog prý není žádný vědec-klimatolog. Čili prý to jsou diletanti, co čtou zprávy z papírku. Třeba klimaskeptik John Coleman, zakladatel Weather Channel, meteorologové Anthony Watts (http://wattsupwiththat.com/)  nebo meteorolog Joe D'Aleo http://www.icecap.us/). Wattůsův blog získal cenu za nejlepší vědecký blog roku 2008.

Kdo je více odtržený od života? Meteorolog? Nebo klimatolog uzavřený ve své věži ze slonoviny... totiž klimatologickém modelu?

FYZICI

Český fyzik Luboš Motl patří mezi klimaskeptiky, kteří jsou světově známí. Neměl by se raději starat o superstruny?  Ne. Klimatologické modely se vytvářejí právě na základě fyzikálních mechanismů a měření energií. Jde tedy o fyziku. Motlův anglický web Reference Frame (http://motls.blogspot.com/) byl ceněn, jako nejlepší evropský blog roku 2008

Mezi klimatickými realisty najdeme i presidenty významných vědeckých institucí. Například president Světové federace vědců A. Zichichi. Nebo někdejší president Americké akademie věd Fred Seitz. Zichichi i Seitz jsou profesí fyzici.

DARWINISTICKÉ VYSVĚTLENÍ

Název článku je parafrází na titul knihy Františka Koukolíka "Vzpoura deprivantů", která se zabývá tím, proč lidé páchají zlo. Prý že proto, že jim něco chybí a mají vztek. Obavami z deprivace se dá vysvětlit i to, proč lidé s razítkem tak často odstrkují diletanty, aniž by si je vyslechli.

Uzavřenost expertů novým myšlenkám je přirozená a je nejspíše dána darwinisticky. Starší samci si prostě hájí své teritorium proti mladým samcům, kteří zpochybňují jejich celoživotní dílo jako jeden velký omyl. Hájí si svoje křeslo, cítí se v ohrožení. Proto jednají iracionálně při setkání s objevy diletantů.

Nad touto zkostnatělostí naříkal už Kuhn ve "Struktuře vědeckých revolucí," kde cituje Maxe Plancka: "Nová vědecká pravda nevítězí tím, že by přesvědčila své oponenty a osvítila je - vítězí spíše tím, že její oponenti postupně vymřou... a přijde nová generace, která už vyrůstá s touto novou pravdou na očích."

Kdo něco ví o darwinismu a genetice, jistě zná jméno Ernsta Mayra. Jeho teorie peripatrické speciace názorně vysvětlila, proč nové druhy vznikají vždy kdesi na okraji či v izolaci (např. na ostrovech). Ze stejných důvodů nová paradigmata vznikají právě na okraji oficiální akademické obce. Ti kdo jsou v centru jsou pod příliš velkým homogenizačním tlakem. Aby si nepoškodili kariéru tak rebelují jedině když už jsou v důchodu.

Příkladem je Alister Hardy, který se svou kontroverzní hypotézou vodní opice (Aquatic Ape Theory) vyrukoval až když odešel do důchodu. To potvrzuje, že Mayr měl pravdu.

Podobné chování pozorovali etologové i u opic. Když po druhé světové biologové přikrmovali makaky na pacifických ostrovech, pokaždé jim na pláž vysypali brambory a zrní. Jednou mladá samice objevila, že brambory se jedí lépe, když je omyje od písku ve vodě. Opice vynálezce! Kdo myslíte, že nejdéle odmítal nové zvyky akceptovat? Staří samci raději chroupali brambory dál s pískem, než by uznali, že nějaký cucák (diletant) přišel na něco, co radě starších uniklo.

Chcetě vědět více?

Černá listina klimatických realistů na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/Scientists_opposing_the_mainstream_scientific_assessment_of_global_warming

Lawrence, Solomon. Deniers - renowned scientists who stood up against global warming hysteria, political persecution and fraud. http://network.nationalpost.com/np/blogs/fpposted/archive/2009/10/02/meet-the-deniers.aspx (Profily 38 význačných vědců, kteří odmítají algorovské panikářství. Vyšlo už i knižně).

Přehled význačných klimatických realistů: http://www.klimaskeptik.cz/o-nas/lide/

Seznam slavných samouků bez formálního vzdělání: http://www.autodidactic.com/profiles/profiles.htm