V Trumpově vládě se klimatického švindlu zastává… naftař

Ropná firma Exxon je to jediné, co stojí mezi Trumpem a zrušením pařížské klimatické dohody. Otevře to někomu konečně oči?

.....................................................................

Klimatolog Richard Lindzen z MIT poslal počátkem roku presidentu Trumpovi petici, aby vypověděl Pařížskou klimatickou dohodu. Je drahá, škodlivá, klimatu nijak neprospívá. Dopis podepsalo na tři stovky dalších vědců. Lindzenovi kolegové z MIT se od tohoto názoru urychleně distancovali (také formou dopisu Trumpovi), asi v obavě, aby na nich neulpělo podezření z klimatického kacířství.

Dodávám, že profesor Lindzen 15. května 2017 v 17:00 vystoupí na veřejné besedě v pražském Autokolubu. Besedu bude moderovat bývalý president Václav Klaus.

Každopádně už nyní Donald Trump jedná, jako by pařížská dohoda neexistovala. Jeho dekret o energetické nezávislosti ukončil „válku proti uhlí“. Horníci se budou moci vrátit zpátky do práce. Obamovy klimatické regulace – kterými obcházel Kongres – jsou škrtem pera zrušeny.

Povšimněme si ale zdánlivého paradoxu, kdo se klimatických regulací v Trumpově vládě zastává (kromě Donaldovy naivní dcery Ivanky). Je to ministr zahraničí Rex Tillerson, bývalý šéf ropné firmy Exxon. Přimlouvá se za zachování pařížské klimatické dohody, protože energetickým korporacím jako je ta jeho, umožňuje čerpat dotace. Třeba na podnikání v oblasti zemního plynu či biopaliv. Málokterá „ropná“ firma se totiž věnuje jen ropě.

Také současný management ropné firmy Exxon poslal presidentu Trumpovi otevřený dopis, ve kterém naléhá, aby pařížskou klimatickou dohodu nevypověděl.

Trochu to nabourává onen mýtus, že klimaskepticismus je něco, co šíří ropné a uhelné společnosti. Ve skutečnosti je všechno trochu jinak. Drahé ekologické regulace velkým korporacím dobře poslouží k likvidaci drobných podnikatelů, kteří nemají na to, aby se jim přizpůsobili. Také umožňují donutit spotřebitele, aby kupovali dražší výrobky (které  jsou takzvaně „ekologické“) nebo aby si museli koupit něco nového (protože podle „eko“ regulací byl starý produkt zakázán).

Vzpomeňme si třeba na energetickou korporaci Enron (která nakonec zkrachovala kvůli účetním podvodům), i ta podporovala Kjótský protokol, protože v regulovaném trhu viděla šanci na bezpracný zisk. Zástupce této firmy pan Palmissano při jednáních v Kjótu psal: "Enron má skvělou pozici a vztahy s organizacemi jako je Greenpeace, WWF... Ozone Action, Worldwatch... Tyto vztahy bychom měli kultivovat a zpeněžit..."

Dnes je ropná firma Exxon to jediné, co stojí mezi Trumpem a zrušením pařížské klimatické dohody. Otevře to někomu konečně oči?