Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Koho volí vědci

5. 01. 2017 10:00:00
Malé zamyšlení nad názorovými bublinami a konfirmačním zkreslením. O tom, jaký máte názor na klima, rozhoduje – ne vždy, ale většinou - vaše politické přesvědčení.

V roce 2009 tým Dana Kahana a kol. vydal v časopise Climate Change zajímavou studii. Ukázal, že názor na klimatické změny vůbec nesouvisí se vzdělaností. Klimaskeptici vykazují v průměru stejné nebo vyšší vzdělání než alarmisté. Názorové rozdíly tedy nelze vyřešit tím, že se bude dělat více vzdělávacích kampaní.

O tom, jaký máte názor na klima, rozhoduje – ne vždy, ale většinou - vaše politické přesvědčení. Stoupenci levice vidí podnikatele jako podezřelá individua která je třeba hlídat a regulovat. Proto podporují jakékoli regulace, bez ohledu na náklady. Naopak stoupenci pravice vidí vládní regulace jako tyranii a způsob šikanování. Proto odmítají jakékoli nové regulace, ať už se týkají klimatu nebo ne.

K vysvětlení názorů na klima tedy nepotřebujeme konspirační teorie o spiknutí naftařů nebo o spiknutí klimatologů. Ani nemusíme z názorových oponentů dělat nevzdělance.

Podívejme se, koho volí klimatologové. Tým Stacy Rosenbergové v roce 2010 analyzoval politické přesvědčení více jak 400 klimatologů. Ukázalo se, že 67,5 procent z nich se pokládá za socialisty, 19,5 procent má nevyhraněné středové názory a jen 13 procent vědců se pokládá za konzervativce (tabulka 1 na str. 3 studie). To se promítá do jejich názorů.

Jelikož většina klimatologů v USA jsou socialisté, většina z nich (83%) podporuje Kjótský protokol. Navzdory tomu, že navrhovaná opatření jsou příliš bezzubá a na klima nemají vlastně vliv. Sedmdesát procent klimatologů podporuje uvalení klimatické daně na občany. Osmdesát procent klimatologů podporuje cílené zdražování fosilních paliv.

K levici ovšem tíhnou i jiné obory, nejen klimatologie. Drtivou dominanci socialistů mezi dnešními sociology popisují Daniel B.Klein a Charlotta Stern ve vyčerpávajícím článku „Sociology and classical liberalism“. Klasičtí liberálové jako Alexis de Tocqueville či Max Weber se dnes už v tomto oboru téměř nevyskytují. Důsledkem je, že Americká asociace sociologů (ASA) se nepokouší ani předstírat politickou neutralitu. A vydává politické deklarace jako třeba prohlášení proti válce v Iráku nebo na podporu pozitivní diskriminace či homosexuálních sňatků. Mezi kritiky této politizace vědy patří například Matthieu Deflem (savesociology.org).

Je důležité rozlišovat, které výroky vědců jsou výrazem jejich politického přesvědčení a které jsou výsledek vědeckého zkoumání. Politika a věda jsou totiž dvě různé věci.

Veřejnost si ale politickou stranickost vědců moc neuvědomuje. Agentura Pew Research Center se v roce 2014 ptala občanů USA, zda si myslí, že vědci jsou politicky neutrální. Většina lidí (64%) vyjádřila přesvědčení, že mezi vědci nepřevládá ani levicové ani pravicové přesvědčení a že vědci jsou politicky neutrální. 24% myslelo, že vědci jsou většinou socialisté. 7% věřilo, že většina vědců jsou konzervativci. Pouze když se průzkumníci ptali voličů pravice (conservative republicans), tam byla víra v nestrannost vědců nižší (50%).

Že většina vědců volí levici, není samo o sobě nic špatného. Sociální cítění je samozřejmě věc správná, ostatně i křesťanství nabádá věřící k caritas, pomoci bližním. Avšak instinktivní podpora pro více a více regulací nemusí být vždy dobrý nápad. Všichni víme, že řada byrokratických směrnic je nesmyslná a má nečekané vedlejší důsledky. Vzpomeňme si, co u nás napáchal zákon o podpoře obnovitelných zdrojů. A co způsobila podpora biopaliv.

Politické tíhnutí vědců k levici lze vysvětlit různě. Například tím, že ke součástí konzervativní politiky bývá obhajoba náboženství a to se s vědou příliš nesnáší (například kreacionismus). Nebo to může být tím, že vědci závisejí na přerozdělování a dotacích a tudíž – neochotní spáchat finanční sebevraždu - podporují silnější roli státu.

Politická nevyváženost ve vědecké sféře může ovlivňovat vědecké bádání zejména v humanitních oborech a v otázkách s politickými dopady. Existuje jev zvaný konfirmační zkreslení (confirmation bias). To je tendence člověka upřednostňovat ty informace a interpretace, které podporují jeho vlastní názor, a naopak ignorovat nebo podceňovat ty, které jsou v rozporu s jeho přesvědčením, případně vykládat nejednoznačné informace tak, aby byly v souladu s jeho názorem. Lidé tak žijí v jakýchsi názorových bublinách (poslední dobou je to velmi módní pojem). Vidí jen to, co zapadá do jejich názorového paradigmatu.

Tento mechanismus lidské mysli zřejmě pomáhá utřídit a kategorizovat si fakta v chaotickém světě a nacházet souvislosti. Hanlivě se tomu někdy říká „cherrypicking“, vyzobávání třešinek. Z široké palety argumentů pro a proti si vyzobete jen ty, které potvrzují váš původní názor. Bývá to častý problém ve statistice, jejíž výsledky závisejí na tom, které údaje do výpočtů zahrneme a které nikoliv.

Málokdo si ale uvědomuje, že lidé mohou takto s daty manipulovat nevědomky. Často sklouzáváme k obvinění z vědomého podvodu. Klimaskeptici jsou obviňováni, že jsou placení agenti dezinformační kampaně ropných společnosti. Alarmisté jsou zase obviňováni, že vědomě lžou, aby se dostali ke grantům a funkcím. Skutečnost je ale složitější.

Že i seriozní vědci podléhají konfirmačnímu zkreslení, není žádná novinka. V 60. letech Thomas Kuhn vydal „Strukturu vědeckých revolucí“, ve které popisoval, jak vědci dlouho odmítají vidět „anomálie“, které nezapadají do aktuálního paradigmatu, na které jsou zvyklí. Jeskynní malby, které pravěcí lidé zanechali v Altamiře, vědci dvě desítky let odmítali jako podvod namalovaný údajně současným malířem. Wegenerův objev pohybu kontinentů věda odmítala půl století jako nesmysl.

(Tento článek vyšel na Osel.cz 4.1.2017)


REFERENCE

Ronald Bailey. Climate Change and Confirmation Bias (Reason.com 12.7.2011) http://reason.com/archives/2011/07/12/scientific-literacy-climate-ch


Stacy Rosenberg et al. A Profile of U.S. Climate Scientists' Perspectives. In: Climatic Change Volume 101, Numbers 3-4 (August 2010) pp. 311-329 [cit. 18.12.2016] Dostupné na:http://bush.tamu.edu/istpp/scholarship/journals/ClimateScientistsPerspectives_ClimaticChange.pdf


Brian Kennedy and Cary Funk. Majority of Americans say scientists don’t have an ideological slant. PewResearch.org 9.11.2015 http://www.pewresearch.org/fact-tank/2015/11/09/majority-of-americans-say-scientists-dont-have-an-ideological-slant/

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Vítězslav Kremlík | čtvrtek 5.1.2017 10:00 | karma článku: 13.36 | přečteno: 440x

Další články blogera

Vítězslav Kremlík

Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje

Ač bývá zvykem, že vědci s definitivou vyučují i v pokročilém věku, Curryová odchází po šedesátce do důchodu. Politizace vědy už ji nebaví.

9.1.2017 v 10:00 | Karma článku: 14.64 | Přečteno: 294 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Nesuďme muslimy podle islámu a naopak

Takto umírněně nás nabádá „islamofobní“ web nazvaný ironicky „Náboženství míru“. Neobviňujme tedy "islamofoby" z netolerance jen proto, že mají obavy z ideologie islámu. Není to totéž.

4.1.2017 v 11:00 | Karma článku: 28.14 | Přečteno: 1439 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Havlova „Moc bezmocných“ je stále aktuální

Máme tu novou normalizaci? I dnešní doba má své disidenty. Nejsou už padesátá léta a nehrozí nám Gulag. Jenom vám nedovolí publikovat. Vyhodí vás z práce.

20.12.2016 v 14:00 | Karma článku: 31.45 | Přečteno: 1134 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Jan Zerbst

Jak vytvořit edukační program o nejnovějších dějinách, aniž bychom dětem nevymývali mozky?

V této eseji se pokusím načrtnout výukový program, který by obeznámil žáky a studenty o nejnovějších dějinách, aniž by jim přikazoval, jak mají na dějiny pamětníků nahlížet.

19.2.2017 v 12:08 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 35 |

Václav Toman

Proč si připomínat, za co jsme dnes vděční, i když máme den na prd?

Co říkají výzkumy o tom, když se soustředíme každý den na věc, co se nám povedla? Cílem tohoto článku není uvrhnout vás do deprese, že žijete nezajímavý a nudný život. Cílem tohoto článku je ukázat sílu všímavosti.

19.2.2017 v 10:53 | Karma článku: 6.11 | Přečteno: 136 | Diskuse

Petr Bajnar

Vznik a vývoj života z pohledu vědy a filozofie III.

Když v roce 1859 publikoval Charles Darwin svou knihu „O původu druhů“, v níž načrtl představu vývoje života od jednoduchých forem k složitějším, vyvolal tím ve společnosti velkou kontroverzi.

19.2.2017 v 8:36 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 162 | Diskuse

Petr Fabián

Chaos in my head - Svoboda člověka a Demokracie (10)

Desáté pokračování mé studie o člověku, společnosti a vlivech, které nás každodenně ovlivňují a které máme ve svých hlavách uloženy jinak. Nyní na téma: Společenský systém - Svoboda člověka a Demokracie.

18.2.2017 v 12:15 | Karma článku: 5.57 | Přečteno: 111 | Diskuse

Jan Veselý

Kdo je dnes večer na obloze nejjasnější?

Planeta Venuše dosáhla 17. února své nejvyšší jasnosti. Během následujících večerů můžeme sledovat její prudký úprk směrem ke Slunci.

17.2.2017 v 22:30 | Karma článku: 12.14 | Přečteno: 296 | Diskuse
Počet článků 345 Celková karma 30.14 Průměrná čtenost 2727

Tento blog byl oceněn v anketě "Bloger roku 2011". Autor je překladatel a vzděláním historik. Zajímá se o vliv klimatických změn na lidské dějiny. Účastnil se klimatické konference v Kodani. Po aféře Climategate založil web www.klimaskeptik.cz

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.