Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kvůli ochlazování, totiž oteplování, jsou častější extrémy počasí?

16. 07. 2012 9:56:24
Ať se otepluje nebo ochlazuje, nějakých klimatických extrémů prý vždycky přibývá.

Našimi médii zase proběhl následující překlad článku z Guardianu.

Extrémní počasí souvisí s tím, že člověk mění klima, řekli poprvé otevřeně vědci (Novinky.cz 11.července 2012)

Scientists attribute extreme weather to man-made climate change (Guardian 10 July 2012)

Klimatická změna prý vede k častějším extrémům počasí. To není nic nového. Totéž klimatologové říkají už od 70. roků. Jenomže tenkrát se to týkalo globálního ochlazování.

„V Africe sucho pokračuje už šestým rokem za sebou a strašným způsobem zvyšuje počet obětí hladomoru. Rekordní deště v částech USA, Pákistánu a Japonska způsobily jedny z nejhorších záplav za stovky let. V obilném pásu Kanady nezvykle chladné a deštivé jaro způsobilo zpoždění sadby a může přinést zklamání velmi nízké úrody. Naproti tomu deštivá Británie trpěla několik uplynulých jar nezvyklými suchy. Série nezvykle chladných zim sevřela americký daleký západ, zatímco Nová Anglie a severní Evropa zažila nejmírnější zimy, jaké kdo pamatuje. Tváří v tvář bizardnímu a nepředvídatelnému chování počasí v uplynulých letech stále větší počet vědců začíná mít podezření, že tyto zdánlivě protichůdné meteorologické fluktuace jsou ve skutečnosti součástí globálního klimatického rozvratu.“

Z článku Another Ice Age?“ v magazínu „Time“ 1974.

A že změny klimatu povedou k nárůstu "extrémů počasí"? To vědci tvrdili i o hrozbě ochlazování. To by zase narůstaly třeba extrémní mrazy. Extrémy počasí narůstají vždy, ať se otepluje nebo ochlazuje.

V roce 1975 ve Science News čteme rozhovor C. C. Wallenem, ředitelem Special Environmental Applications Division ve Světové meteorologické organizaci v Ženevě.

Wallen: Hlavní změnou počasí, která pravděpodobně bude doprovázet ochlazovací trend, bude zvýšená variabilita, střídání extrémů teplot a srážek v každém regionu (is increased variability-alternating ex-tremes of temperature and precipitation). Což téměř jistě sníží úrody.... V teplých obdobích totiž převládá tzv. zonální cirkulace, kde v mírném podnebném pásu převládající západní větry na velmi dlouhé vzdálenosti táhne jen pár silných center vysokého a nízkého tlaku. Výsledkem je více rovnoměrné rozložení vzorců počasí, které se relativně málo mění z měsíce na měsíc a mezi ročními obdobími. Zato v chladnějších obdobích větry ve vysokých nadmořských výškách jsou rozbity do nepravidelných buněk slabšími, ale početnějšími tlakovými centry, a tak vzniká cirkulace meridiální.“

http://stevengoddard.wordpress.com/2012/05/28/1975-global-cooling-causes-extreme-weather/

(John H.Douglas. Climate change – chiling possibilities. Climate News 107. 1975)

Pozoruhodné je na tom to, že tentokrát se za "extrémní počasí" označují vyšší teploty. Věta "klimatická změna vede k častějším extrémům" je tudíž nesmyslná definice v kruhu. Přeloženo do češtiny to znamená, že oteplení vede k tomu, že je více teplých dnů. Nebo je to naopak?

Kdo by to byl řekl, že když se oteplí, bude tepleji, že? Kdo by řekl, že když sluneční činnost ve 20.století stoupne na nejvyšší úroveň za stovky, ba tisíce let, že se oteplí? Koho by to napadlo?

Alarmisté už musejí být zoufalí. Jejich fámy o nárůstu zemětřesení, hurikánů a požárů či neúrod byly vyvráceny. Tak jim nezbývá než nás strašit tím, že tu bude více teplých dnů? To je docela slabota.

Někdo tomu říká klimatické extrémy. My ostatní tomu říkáme krásné léto na koupání.

ČASTĚJŠÍ SUCHA?

Výkřiky o tom, že extrémů přibývá, vyvolalo teplé léto. Konkrétně sucho v Texasu.

Současné sucho v Texasu má být důkazem, že extrémní teploty jsou dnes častější? To si klimatologové nevybrali dobrý příklad. Texas totiž už zažil větší sucha. Třeba v 50. letech. Nebo obrovské sucho 1841-60. Takže nic nového. Extrémů chvíli přibývá, pak ubývá, pak zase přibývá.

texas.jpg

GRAF1: Máte pocit, že v Texasu jsou dnes sucha častější a pravděpodobnější? Vidíte tam nějaký katastrofický přelom v době nástupu průmyslu?

M.C.Cleveland, Daniel K.Stahle. Extended Chronology of Drought in South Central, Southeastern and West Texas (PPT presentace)

usa_extremy.png

GRAF 2: Ve většině států USA byly největší naměřené teplotní extrémy ve 30.letech. Nikoli v posledním desetiletí. Třeba na Floridě zažili nejvyšší teploty v Monticellu v roce 1931. Tento rekord nebyl dodnes překročen. Výkřiky novinářů o tom, že padají teplotní rekordy, berte s rezervou.

http://wattsupwiththat.com/2012/07/14/newly-found-weather-records-show-1930s-as-being-far-worse-than-the-present-for-extreme-weather/

http://www.worldclimatereport.com/index.php/2012/07/13/the-heat-was-on-before-urbanization-and-greenhouse-gases/

ČASTĚJŠÍ POVODNĚ?

bradac.jpg

GRAF 3: Tady je vsuvka pro Čechy. Máte dojem, že toho nikdá nebylo, aby byly povodně na jednom místě několikrát za sebou? Co třeba 16.století? V Praze Na Karlově mostě ukazatel "Bradáč" ukazuje povodně: 1566, 1568, 1570, 1582, 1587, 1598... To je také každou chvíli.

Brazdil, Dobrovolny a kol. Historické klima a povodně v českých zemích. https://is.muni.cz/www/14941/AK_obrazky/AK_REVIZE_final.pdf

Povodeň 2002 byla někde rekordní (Praha), někde ne (Děčín). Že některé povodně jsou silnější než před 200 lety může být tím, že lidé změnili krajinu, je více dlážděných ploch, rozoraných mezí, krajina hůře zadržuje vodu.

Zdenka Špiková. Největší přírodní katastrofy na území českých zemí za posledních 1000 let. Diplomová práce, Universita Palackého 2009. (Děčínské povodně)

Zdeněk Vašků. Půda je nenahraditelná (Ekolist 2008)

TORNÁDA

Nedávno média rozčeřila zpráva o tornádech v Polsku. Při každé takové události alarmisté vykřikují, že tohle za starých dob nebývalo. Co ale o těch starých dobách vědí?

Poland: Tornadoes hit Kujawy-Pomorze and Wielkopolska (BBC 15 July 2012)

Lidé v Evropě mají dojem, že tornáda tady nikdy nebývala. Tornáda prý patří někam do exotického Tichomoří. To ale máme krátkou paměť.

"Donedávna se myslelo, že ve Finsku jsou tornáda a silné bouře vzácnou událostí. Avšak Teittinenova studie z roku 2005 (A climatology of tornadoes in Finland) zdokumentovala 151 tornád mezi lety 1796 až 2003"

V Německu v letech 1587 až 1999 lze zdokladovat 517 tornád. V posledním období je více zpráv díky systematickému sledování.

http://www.islandnet.com/~see/weather/storm/tornadoes-europe.htm

Nikolai Dotzek (An updated estimate of tornado occurrence in Europe, 2003

tornadoes.gif

GRAF 5: Velkých tornád v USA nepřibývá (červeně). Ale protože je více pozorovatelů, malá tornáda (modře) už neprojdou bez zaznamenání.

http://wattsupwiththat.com/2009/08/11/global-warming-creates-volatility-i-feel-it-when-i%E2%80%99m-flying/

I klimatický panel OSN varuje, že nárůst zpráv o tornádech je způsoben nástupem systematičtějšího sledování. Lze to dokázat na tom, že "přibyla" jen malá tornáda - taková která dříve pozorovatelům unikla.

http://www.ipcc.ch/publications_and_data/ar4/wg1/en/ch3s3-8-4-2.html

"Výskyt tornád v USA po roce 1950 vykazuje nárůst, který je důsledkem hlavně zvýšené hustoty populace a vyššího počtu lidí v odlehlých oblastech. To má za následek nárůst pravděpodobnosti, že si tornáda někdo všimne." (Zpráva IPCC o klimatických extrémech, SREX, podzim 2011, str 123)

VÍCE LESNÍCH POŽÁRŮ?

forest.jpg

GRAF 6: Vývoj požárů na západě USA za tisíce let. Posledních 150 let požárů prudce ubylo. Obdobná situace je i v jiných částech světa (viz Wallenius).

Jennifer R. Marlon et al. Long-term perspective on wildfires in the western USA

http://hockeyschtick.blogspot.cz/2012/07/new-paper-finds-wildfires-in-western-us.html

NEÚRODY

Jestliže kvůli oteplování přibývá požárů, sucha a dalších katastrof, nemělo by se to projevit na rostoucích neúrodách?

uroda.jpg

GRAF 7: Úrody obilnin stále stoupají. LDC - rozvojové země. World - svět celkem. Údaje FAO (Food and Agricultural Organisation) 2010.

http://wattsupwiththat.com/2011/11/19/the-odd-omission-in-ipccs-summary-for-policy-makers-for-srex-on-extreme-weather-and-climatic-events/

http://www.learner.org/courses/envsci/visual/visual.php?shortname=cereal_production

EFEKT POZOROVATELE

Potíž je, že lidé mají krátkou paměť. Nepamatují si povodně, které byly před padesáti či dvěma sty lety. A tak mají pocit, že dnešek je něčím výjimečný. Navíc dnes vás média zásobují zprávami i každičké katastrofě, která se stane kdekoli na planetě. Dříve jste se dozvěděli jen o povodni v okolí vaší vesnice.

Kdykoli máte pocit, že takovéhle počasí za starých časů nebývalo, položte si otázku: Co vlastně o těch starých časech vím?

==============================

www.klimaskeptik.cz

Diskuse: http://klimaskeptik.uforum.eu/

Křišťálová Lupa 2016
Autor: Vítězslav Kremlík | pondělí 16.7.2012 9:56 | karma článku: 40.54 | přečteno: 5536x

Další články blogera

Vítězslav Kremlík

Umírněná klimatoložka Judith Curry resignuje

Ač bývá zvykem, že vědci s definitivou vyučují i v pokročilém věku, Curryová odchází po šedesátce do důchodu. Politizace vědy už ji nebaví.

9.1.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.97 | Přečteno: 247 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Koho volí vědci

Malé zamyšlení nad názorovými bublinami a konfirmačním zkreslením. O tom, jaký máte názor na klima, rozhoduje – ne vždy, ale většinou - vaše politické přesvědčení.

5.1.2017 v 10:00 | Karma článku: 11.19 | Přečteno: 400 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Nesuďme muslimy podle islámu a naopak

Takto umírněně nás nabádá „islamofobní“ web nazvaný ironicky „Náboženství míru“. Neobviňujme tedy "islamofoby" z netolerance jen proto, že mají obavy z ideologie islámu. Není to totéž.

4.1.2017 v 11:00 | Karma článku: 27.38 | Přečteno: 1373 | Diskuse

Vítězslav Kremlík

Havlova „Moc bezmocných“ je stále aktuální

Máme tu novou normalizaci? I dnešní doba má své disidenty. Nejsou už padesátá léta a nehrozí nám Gulag. Jenom vám nedovolí publikovat. Vyhodí vás z práce.

20.12.2016 v 14:00 | Karma článku: 31.22 | Přečteno: 1097 | Diskuse

Další články z rubriky Ostatní

Miroslav Palfi

Jsme národ Švejků?

Moje zamyšlení nad vojenskou historií Čechů. Trošku i můj pohled na Jaroslava Haška a postavu Švejka.

17.1.2017 v 20:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Karel Medulán

Je Trump hrubý? Na hrubý pytel - hrubá záplata!

Nezastávám se Trumpa, ani neoplakávám Obamu. Politika velkého světa jde zcela mimo sféru mého vlivu, tak proč se jí vzrušovat. Je sice pravdou, že ovlivňuje orientaci této země, ale na komunální úrovni problémy neřeší.

17.1.2017 v 19:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 16 | Diskuse

Milan Radek

Válka nehrozí, teroristé si dali v EU na čas pohov, tak se přetřásají genderové

problémy, které vůbec problémy nejsou, ale musíme si je vyrobit. Ať už to jsou veřejné WC, to už v USA frčelo v 60. letech, feministky chtěly společné záchodky aby mohly kontrolovat neslušné, ponižující nápisy o ženách. Dnes se

17.1.2017 v 18:21 | Karma článku: 21.84 | Přečteno: 328 | Diskuse

Pavel Nitka

Budulínek versus Smolíček aneb Vyznají se vaše děti v pohádkách?

No jasně, že se vyznají! Vždyť kdo jiný, než vaše děti zná tak dobře Shreka, princezny Annu a Elsu, mamuta Mannyho, lenochoda Sida či youtubera Vojtaana. Ale znají ta robátka i Karkulku?

17.1.2017 v 17:44 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 117 | Diskuse

Martina Studzinská

Opravdu jsou všechny holky na světě jen proto, aby z nich byly maminky?

Aneb tak trochu polemika s jedním nedávným článkem, se kterým lze jinak v podstatě souhlasit. Ono totiž nic není jen černobílé.

17.1.2017 v 16:35 | Karma článku: 15.56 | Přečteno: 750 | Diskuse
Počet článků 345 Celková karma 32.36 Průměrná čtenost 2723

Tento blog byl oceněn v anketě "Bloger roku 2011". Autor je překladatel a vzděláním historik. Zajímá se o vliv klimatických změn na lidské dějiny. Účastnil se klimatické konference v Kodani. Po aféře Climategate založil web www.klimaskeptik.cz

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Oblíbené články

více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.